Facebook
Instagram
Je literatura v dnešní době důležitá? Podle průzkumu, který si zadala Národní knihovna ČR u společnosti Nielsen Admosphere, si 39 procent rodičů myslí, že význam přínosu čtení knížek se v dnešní době přeceňuje. S tím nesouhlasí odborníci napříč spektrem. Podle logopedky Zuzany Lebedové například rodiče čtením dětem nejen rozšiřují slovní zásobu, pomáhají jim také s porozuměním významu slov, které je pak klíčové pro studium. Společná návštěva obchodu s knihami je zase největší šancí, jak dítě vtáhnout do magického světa příběhů a probudit v něm lásku ke čtení, říká Jan Kanzelsberger ml., šéf sítě knihkupectví Kanzelsberger. Čtení knih přitom v posledních letech vypadlo ze souboru nejoblíbenějších činností dětí.
Čtení pohádek v televizi rodiče nenahradí
U dětí ve věku od 9 do 14 let čtení prostě není „in“, prohrává s hraním elektronických her, surfováním na internetu nebo sledováním televize. „Prokázalo se, že čtení textu sledované dítětem v televizi nebo třeba online na internetu, tedy že někdo čte dětem pohádku na obrazovce a dítě ji poslouchá, nemůže nahradit čtení dítěti rodičem,“ doplňuje Zuzana Lebedová z Ambulance klinické logopedie s tím, že nejde totiž jen o to, že dítě informaci přijme, ale velmi důležitá je i interakce. Ta v případě obrazovky chybí. Knihy tak mají svou nezastupitelnou roli a začít by děti měly včas. „Vztah ke čtenářství se modeluje již od raného věku. Pokud je v této oblasti dítě motivované, mnohdy se velmi těší na chvíli, kdy si samo bude moci knihu přečíst,“ zní rada speciální pedagožky Ivety Formánkové. Jan Kanzelsberger pak ze zkušenosti radí i děti vtáhnout do zážitku samotného výběru knihy. „Pokud rodiče dají dítěti možnost se na výběru knihy podílet a ukáží jim pestrost nabídky knížek, je pravděpodobné, že dítě kniha zaujme. Nicméně rodič by knihu měl jen doporučit, finální výběr by měl ponechat na dítěti. Vlastní rozhodnutí pro konkrétní knihu dítě ke čtení povzbudí,“ říká.
Dětí s poruchami učení je rok od roku víc – pomoci se dá, tlak ale neprospěje
Dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie – dětí s těmito poruchami učení je rok od roku víc. V aktuálním školním roce 2017/2018 jich na školách studuje podle údajů MŠMT 36 638. Jen pro porovnání, ve školním roce 2012/2013 jich bylo celkem 34 521. Tyto poruchy jsou sice vývojové, nicméně spoluprací se speciálními pedagogy a správným výběrem pomůcek se s nimi dá bojovat. „Větší počet řečových vad souvisí jednak s lepší diagnostikou, jednak patrně s vlivem digitálních médií a odkládáním dětí před televize, tablety a počítače,“ říká logopedka Zuzana Lebedová. V případě, že mají rodiče podezření, že jejich dítě trpí některou ze zmíněných vad, hlavním úkolem je netlačit na něj. „Pokud má dítě problém s prvopočátečním čtením, vynakládá pak obrovské množství energie, které je neúměrné výsledku a hodnocení. Proces ho značně vyčerpává. Zde se mnohdy vytváří negativní vztah ke čtení jako takovému. Včasnými a správnými postupy i dítě s vrozenou poruchou učení zažívá radost ze čtení, čímž se zvyšuje šance na to, aby se stalo motivovaným čtenářem,“ dodává speciální pedagožka Iveta Formánková. Jednou z rad, jak v těchto chvílích pomoci, je oddělit takzvané reedukační čtení od toho volnočasového. „Rodiče by měli tyto dvě věci oddělovat. Jedna věc je nákup vhodné literatury, která má pomoci s vývojem, a druhá strana mince pak je, že dítě musí v četbě vidět i zábavu pro svůj volný čas, nejen dřinu,“ dodává Jan Kanzelsberger.
