Facebook
Instagram
Můžeme počínající sklony k psychopatii rozpoznat už v dětství? Podle nedávné studie britských vědců je jednou ze známek duševní poruchy neschopnost reagovat na smích. Jak často se vaše dítě spontánně směje?
Když duševně zdravý člověk slyší smích, minimálně to u něj spustí pozitivní emoce. Obvykle ale reaguje tak, že se sám zasměje. U jedinců s psychickými poruchami je tomu jinak.
Vědci z University College v Londýně zkoumali, jak na smích reagují chlapci ve věku od jedenácti do šestnácti let. 32 z nich bylo považováno za problémové adolescenty s odchylkami v chování, 30 dalších bylo jejich přímým opakem s žádnými zvláštními potížemi. Obě skupinky měly poté popisovat, jaké pocity v nich vyvolává smích a zdá se při jeho poslechu chtějí přidat.
Studie ukázala, že problémoví chlapci neprokazovali takřka žádné emoce a smích v nich nevyvolával zpětnou vazbu. Chlapci z druhé skupiny oproti tomu vnímali smích pozitivně a chtěli se k němu přidat se svým vlastním.
„Výsledky ukazují, že děti, u kterých hrozí rozvinutí psychopatie, neprožívají okolní svět tak jako ostatní,“ říká profesorka Essi Viding, vedoucí badatelského týmu.
Jedním dechem ale dodává, že není vhodné takto mladé jedince označovat za psychopaty. Teprve čas ukáže, zda se prvotní patologické známky vyvinou v něco závažnějšího. „Nesluší se děti označovat za psychopaty. Psychopatie je porucha dospělých osob, i když dlouhodobé studie ukazují, že u některých dětí je větší pravděpodobnost pozdějšího výskytu obtíží.“
