Facebook
Instagram
Rozvod. V České republice jde o velké téma, jelikož téměř polovině párů manželství nevydrží. Vysoká rozvodovost svědčí o tom, že lidé ve vztahu nemají moc velkou výdrž. Někdy to samozřejmě jinak nejde a vztah, který měl být původně na celý život, musíme ukončit. Je dobré mít na paměti, že v tomto případě vám po rozvodu bude jen sotva hůře.
Rozvod je považován téměř za sprosté slovo, přitom to není vůbec nutné. Většině lidem se po něm žije lépe a cítí se šťastni. Úleva, která nastane po mnohdy několikaletém trápení, je nepopsatelná. Přiblížit se ji pokusil přední český psychiatr Jan Cimický, který se rozhovořil nejen o tom, proč rozvod nemusí zákonitě znamenat prohru.
Nově nabytou svobodu lze využít, ale s rozumem
„Vztah, který se v určité chvíli dostal do velkých problémů a udržoval se delší dobu už jen silou vůle nebo kvůli dětem, nemůže vydržet. Chybí tam atributy jako pomoc a vzájemná důvěra, takže když k rozvodu dojde, nastane logicky úleva a hlavně znovu nabytá svoboda, což má dotyčný pocit, že si zasloužil. Je otázka, zda je to oprávněné. Zda skutečně žil v manželské kleci a nemohl žít naplno. Napětí se hned uvolní. Je to jako když jste po dlouhé době propuštěn z nemocnice, z vězení či vojny,“ tvrdí Cimický.
V České republice se dle Českého statistického úřadu za celý rok 2017 rozvedlo 47 % manželství. A to není málo. Rozpadlo se 25,8 tisíce manželství, v meziročním srovnání o 0,8 tisíce více. U rozvodů převažovali manželé s nezletilými dětmi (15,2 tisíce) nad těmi bez nezletilých dětí (10,6 tisíce). Nejvíce rozvedených párů s dětmi (7,7 tisíce) vychovávalo v době rozvodu jedno nezletilé dítě, píše ČSÚ.
Rozvod není prohra, tvrdí Cimický
„Lidé žijí v představě, že všechny věci se dají opravit, dát dohromady, ale ve vztahu to tak není. To, že rozvod je prohra, je klišé. Muž či žena mají pak pocit vítězství a mohou si myslet, že něco musí dohánět. Je však dobré to nepřehnat,“ doplňuje Cimický a dodává, že mezi 18 a 21 lety se rozvedou dokonce dva páry ze tří.
„Trendem dnešní doby ale stále není svatba, nýbrž být single. V překladu ‚volná unie‘ vznikla ve Francii, kde lidé sice partnerství navazují, ale mají každý svůj byt. Má to i ekonomické důvody. Pokud má pár děti, příspěvky tam dostávají rozděleně žijící partneři dva, nikoli jeden pro rodiče. Vdavky tady lidé odkládají z různých důvodů. Dívky chtějí cestovat i studovat. Akorát když se pak rozhodnou mít v pětatřiceti dítě, nemusí to vyjít,“ přitvrzuje.
Podle ČSÚ byla průměrná délka manželství 13,2 roku. K tomu se odborník staví skepticky. „Tomu bych úplně nevěřil. je to takzvaná přesná analýza nepřesných čísel. Když má někdo svatbu ze zlata a jiný se v osmnácti ožení ve velmi prostém stylu na truc rodičům, je z toho průměr. Stejně tak je tomu u rozvodů. Každý to má individuální,“ prozrazuje. Nejintenzivnější rozvodovost byla v období tří až šesti let manželství.
Krize po sedmi a třinácti a půl letech
Podle statistik tomu tak skutečně je. Je snad těch 13,5 let začarovaných? Možná zas tak ne, jelikož je to téměř dvojnásobek let, které se považují za kámen úrazu. „Sedm let znamená přechozený vztah. Pokud tam není dítě, vztah jen těžko přežije,“ tvrdí psycholog Jeroným Klimeš, který se pro změnu zaobírá právě psychologií rodiny.
Pokud se právě nacházíte v nelehkém období, nezoufejte. Z předchozích řádků jste zjistili, že to nebude tak zlé. Život vám po rozvodu přece nekončí.
