
Přítel Samanthě nejprve radil, že by jí slušely víc tmavé vlasy. Když ale komentáře na její vzhled začaly přibývat, připadala si, jako kdyby ji chtěl celou předělat.
S Richardem mě seznámila naše společná kamarádka. Řekla mi o něm jen to, že je to hodný, bohatý chlap, že je dlouho sám a už zatraceně potřebuje nějakou ženskou. Když jsem se snažila zjistit důvod, proč je sám, dostalo se mi jenom krčení ramen a žádné odpovědi. Prý neví, podle ní je dokonalou partií. Zrovna jsem aktivně někoho hledala, a tak, když nám domluvila rande, jsem ráda souhlasila.
Hned na prvním rande opěvoval svou mámu
Richard působil opravdu velmi sympaticky. Měl popelavě černé vlasy a byl velmi vysoký a štíhlý. Nebyl vzhledově vyloženě můj typ, ale jeho smysl pro humor a charisma mi to krásně vynahrazovaly. Naše první rande se moc vydařilo, nasmáli jsme se a zároveň probrali i mnoho důležitých témat, jako je třeba rodina.
„Když mluvíme o rodině, s mojí mámou mám skvělý vztah,“ začala jsem se rozplývat, a Richard okamžitě souhlasil.
„Já taky. Moje máma je pro mě snad ten nejdůležitější člověk. Přeci jen, díky ní jsem tam, kde teď jsem… vděčím jí nejen za život, ale obecně za všechno.“
Trochu mě jeho rozplývání se nad matkou zarazilo, rozhodla jsem se to ale přejít. Měl rád svou maminku, takže musel být citlivý a respektoval ženy, a to se mi líbilo. Nehledala jsem za jeho obsesí matkou nic špatného... Možná, že právě to byla fatální chyba.
Chtěl, abych se pro něj změnila
Domluvili jsme si druhé rande, potom třetí, čtvrté, páté… začali jsme se zkrátka opravdu vídat, a já měla pocit, že se nám rýsuje vztah. Jednou mě Richard vzal do kina, kde hrála krásná herečka, úplný opak mě.
„Ta herečka vypadá úplně jako moje maminka… takové vlasy by ti opravdu slušely,“ zašeptal mi do ucha a vzrušeně na herečku ukazoval. „Přijde mi, že v té blond vypadáš hrozně bledě.“
Protože se mi Richard opravdu zamlouval a chtěla jsem se mu zalíbit, obarvila jsem si své nikdy nedotčené panenské vlasy na tmavě hnědou. To ale nestačilo. Komentoval je do momentu, kdy jsem si je nechala sestřihnout do krátkého mikáda. Necítila jsem se tak vůbec jako já, ale přišlo mi, že Richard je do mě blázen, a to bylo všechno, co jsem potřebovala.
Neustále se mu na mně něco nezdálo
Pak začal komentovat mou postavu. Nejprve nevinné narážky a popichování, pak na mě v intimních momentech zamyšleně civěl a přeměřoval dlaněmi velikost mých boků a stehen.
„Moje máma nikdy nebyla takhle při těle… i když měla tři děti. Vždycky cvičila a byla fit,“ řekl mi jednou, když jsem vedle něj nahá ležela. Jeho slova se mi do hlavy zapíchávala jako hřebíky a nedala mi spát. I když jsem celý život posilováním opovrhovala, zaplatila jsem si členství a začala pravidelně chodit do fitka.
Když jsem tvrdou dřinou zhubla skoro osm kilo, upozornil mě, že to je sice fajn, ale že teď se mu moc nelíbí, že nosím dlouhé umělé gelové nehty a že se mu více líbí přírodní ruce, jako má třeba jeho milovaná maminka. Pak se mu nelíbilo, jak se líčím, bylo toho prý až moc. Všechny jeho připomínky jsem si brala k srdci, měnila se pro něj jak to šlo, ale jednoho dne to už i na mě bylo moc.
Navrhl mi plastiku nosu
Zrovna jsem se upravovala v koupelně, když ke mně zezadu přistoupil a zkoumavě si mě prohlédl.
„Nikdy jsem si toho nevšiml, ale máš hrozně velký nos. Moje máma má takový malinký, roztomilý, jako knoflík… měla by ses jí inspirovat a dojít si na plastiku.“
„Prosím?“ otočila jsem se na něj rozhořčeně s vysoce vytaženým obočím. „To už snad nemyslíš vážně. To je pořád něco, Richarde, a mně už se to nelíbí. Proč se ti nemůžu prostě líbit taková, jaká jsem?“
Odpověď jsem zjistila skoro okamžitě, když jsem se náhodou podívala v obýváku Richardovi přes rameno a viděla jeho galerii. Jeho matka, kterou jsem do té doby nikdy nepotkala, mu právě posílala fotku z dovolené. Když jsem ji viděla, bylo mi hned jasné, o co celou dobu jde.
Chtěl, abych vypadala jako jeho máma
Richardova máma byla vysoká a štíhlá, s hnědými vlasy ostříhanými na mikádo, bez jediné špetky líčení, zcela přirozená a s roztomilým malým nosem. Okamžitě mi bylo jasné, o co tu běží. Richard si snažil najít ženu, co by vypadala co nejvíc jako jeho máma. A když se mu to dlouho nedařilo, rozhodl se, že si vybere nějakou náhodnou slečnu a do obrazu své maminky si ji prostě přetvoří!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].