Facebook
Instagram
S postavou svaté Ludmily, babičky svatého Václava, se pojí mnoho dobrého. O to je smutnější, že musela 15. září 921 zemřít mučednickou smrtí. Za vším byla politika a pomstychtivá Václavova matka Drahomíra.
Svatá Ludmila byla první manželkou knížete Bořivoje I., matkou knížete Vratislava I. a babičkou českého vládce svatého Václava. Z chronologického hlediska je také první česká světice.
Svatá Ludmila: Z pohanky křesťankou
O Ludmilině původu existuje několik verzí, jedna z nich praví, že pocházela ze Srbska. Tam měla být vychována jako praktikující pohanka, která přinášela slovanským bohům oběti. Po sňatku s Bořivojem, do něhož vstoupila asi jako patnáctiletá, se jim po roce narodil syn Spytihněv. Ač během čtrnáct let trvajícího manželství porodila šest dětí, známý je pouze Spytihněv a Vratislav. Oba dva usedli na knížecí stolec.
Během jejího života došlo hned k několika událostem, které měly přímý a zásadní vliv na vývoj české státnosti. Jednou z nich bylo přijetí křeťanství. S Bořivojem byli v roce 882 na Moravě pokřtěni samotným Metodějem. To rodu Přemyslovců (Bořivoj byl prvním historicky doložitelným potomkem tohoto rodu) pomohlo získat politickou převahu a nadvládu nad kmenovými knížaty.
Nestáhla se do ústraní
Po manželově smrti se Ludmila nestáhla do ústraní, jak se od ní očekávalo, ale účastnila se veřejného dění, díky čemuž se mohla postarat o to, aby vláda přešla plynule na její syny, jenž byli v té době ještě nezletilí. Do čela země se tak na krátkou dobu postavil kníže Svatopluk.
Nejdříve tak na stolec usedl Spytihněv, po jeho smrti pak Vratislav I. Po jeho smrti v roce 921 se moc rozdělila mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Jenomže ty dvě si nikdy moc nesedly. Každá měla na politiku jiný názor. A Drahomíra se kvůli němu nezdráhala i vraždit.
Mučednická smrt svaté Ludmily
Kromě rozdílných politických názorů se Drahomíře také nelíbil způsob výchovy budoucího knížete, které se Ludmila ujala. Václavova babička tak nakonec ustoupila a přenechala všechny kompetence své snaše. To jí ale nestačilo.
A tak si měla objednat její vraždu. K té došlo na hradě Tetín a měli ji provést dva varjagové (švédští vikingové). Ludmila své vrahy měla ještě před smrtí prosit, aby ji raději probodli mečem. Při prolití krve mohla být totiž po smrti svatořečena. Oni ji však uškrtili jejím vlastním šátkem. Ten se pak později stal jejím symbolem.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Svatá Ludmila
Idnes.cz: Kněžnu Ludmilu zastihli před 1095 lety její vrazi na tetínském hradišti
