Od útoků v Paříži uplynulo 10 let: Jejich poslední oběť zemřela po velkém trápení loni v květnu

Sérii teroristických útoků měl na svědomí Islámský stát. Celkem šest střelců a čtyři bomboví atentátníci postupně zaútočili na fotbalový stánek Stade de France, čtyři pařížské restaurace a především koncertní halu Bataclan, kde právě hrála rocková kapela Eagles of Death Metal.

Rick Rescorla: Americký hrdina, který obětoval vlastní život pro záchranu cizích lidí

Přeživší David Fritz Goeppinger napsal knihu

Když se ten večer vydal chilský fotograf David Fritz Goeppinger do Bataclanu, ani ve snu by ho nenapadlo, že zde prožije nejhorší den svého života. Tři teroristé tu během svého řádění usmrtili 89 lidí a dalších deset zajali. Oběti osvobodila až dlouho po půlnoci speciální policejní brigáda.

Jako očitý svědek byl David v roce 2021 povolán k soudnímu procesu s dvaceti pachateli, kteří se na činu podíleli, a své zážitky z útoku a následné zkušenosti s posttraumatickou stresovou poruchu sepsal v knize, jež vyšla v roce 2020.

Publikoval také spoustu fotek z chodeb justičního paláce, kde se scházeli příbuzní obětí a přeživší atentátu. V mnoha případech se mu podařilo zachytit dojemné okamžiky. Když pak sám stanul před pachateli, byla to pro něj nejtěžší chvíle v životě. Chtěl zůstat za každou cenu klidný a věcný. Kdyby se sesypal, užívali by si jeho utrpení, což jim nehodlal dopřát.

Nevyjasněné případy únosů a vydírání aneb Proč chtěl japonský gang Netvor s 21 tvářemi otrávit sladkosti

Sestra zavražděného Nicka odmítá pachatele nenávidět

Britku Zoe Alexander spojuje s teroristickými útoky v Paříži fakt, že během nich zemřel její bratr Nick. Rozhodla se tak zúčastnit soudních procesů, aby se mohla podívat do tváří vrahů. „Když jsem viděla ty kluky sedět na lavici obžalovaných a zjistila, že jsou přibližně stejného věku jako můj bratr, ten pocit zmaru byl ještě citelnější,“ nechala se slyšet Zoe pro BBC.

I Nick zemřel v Bataclanu. Pro kapelu Eagles of Death Metal pracoval jako jeden z manažerů. Zoe později prohlásila, že se nikdy nesníží na úroveň vrahů a nehodlá žít s nenávistí. Od útoků jezdí do Francie dvakrát ročně - v únoru na Nickovy narozeniny a v listopadu na výročí události. Našla si tam i skupinku přátel.

Olga Hepnarová: Nebyla zločinec, ale nešťastná holka, tvrdí o ní muž, který ji znal od dětství

Lidé, kterým se obrátil život vzhůru nohama

A jak po deseti letech vypadají životy dalších přeživších? Pětatřicetiletá Eva má na paži obrovskou jizvu. V létě cítí, jak na ni lidé zírají. Uvažovala o plastice, ale ta je na tmavé kůži poměrně složitá. „Mám ji už deset let, je mojí součástí,“ svěřila se listu Daily Mail. Jiní přeživší se zase snaží s traumatem vyrovnat psaním, vyprávěním anebo schůzkami s lidmi, kteří chápou, co prožili a prožívají. Jen tak mohou začít znovu fungovat. Znovu si vybudovat svůj život.

Další žena, shodou okolností také Eva, slavila v den útoků s přáteli v restauraci Belle Equipe narozeniny nejlepší kamarádky. Kulky ji trefily do levé části těla, když si šla zakouřit na terasu, a přišla o levou nohu. Do smrti nezapomene na hrobové ticho mezi salvami, a ač nadále chodí v Paříži do restaurací, nikdy už si nesedá na zahrádce zády do ulice.

Padesátník Bilal Mokono zase skončil na vozíku poté, co se v jeho blízkosti u Stade de France odpálil jeden z atentátníků. Od té doby neví, co to znamená „dobře se vyspat“. Nemůže chodit, je hluchý na jedno ucho a příliš mu neslouží ani pravá ruka.

Masakr na mnichovské olympiádě: Německo si chtělo napravit reputaci, ale znovu tekla židovská krev

Chemik a karikaturista neunesli následky útoku

Ne každý se ale s následky útoku dokázal vyrovnat. Chemik Guillaume Valette a karikaturista Fred Dewilde bojovali celé roky s psychickými problémy. V obou případech to skončilo sebevraždou. Guillaume nikdy nedokázal z mysli vypudit zvuk samopalu. Dewilde své trápení přenášel do kreseb. To bohužel jako terapie nestačilo. Svůj boj vzdal loni v květnu.

Stále je ale spousta přeživších, kteří nevyhledali psychologickou pomoc, před čímž odborníci varují. Tito lidé musí překonat strach z nepochopení, které jim ve skutečnosti nehrozí, a nechat si pomoci. Dříve než bude pozdě.

Zdroje informací:
France24.com: I don't want the accused to enjoy my suffering, says Bataclan attack survivor
Bbc.com: Paris terror attacks - I refuse to hate my brother's killers
Dailymail.co.uk: Survivors of Bataclan and co-ordinated Paris terror attacks still rebuilding their lives a decade later