100 LET REPUBLIKY: Co tematického si v televizi nenechat ujít?

Počasí už nám nepřeje a do konce týdne se žádné zlepšení nemá ani konat, proto je ten nejideálnější čas naservírovat vám na zlatém podnose kulturní tipy, kterými se vyplatí oslavit výročí sta let vzniku naší vlasti.

Dva muži v roce jedna

Rodný list pro čerstvě narozený stát

29. října ve 20.00 hodin na ČT2

Premiér Karel Kramář a ministr zahraničí Edvard Beneš. Dva muži, v mnohém nesourodá dvojice, kteří reprezentovali čerstvě vzniklé Československo na pařížské mírové konferenci v roce 1919. Právě během ní se kodifikovalo nové světové uspořádání po velké válce a do rodiny evropských států byla přijata i ČSR. Československo se sice „narodilo“ 28. října 1918, ale teprve pařížská mírová konference o rok později vystavila novému státu „rodný list“. Rok 1919 je klíčovým datem naší moderní historie; právě v tomto roce se stává Československo Československem. A to jak z hlediska mezinárodních vztahů, tak z hlediska vnitřního mocenského uspořádání. Republika se rodí v popřevratových bolestech, prochází krizí, trýzní ji nejrůznější nebezpečí. Poznání událostí roku 1919 je klíčem k pochopení dějin 20. století, které českou společnost poznamenalo hlubokými traumaty.

Poslední slova Charlotty Garrigue Masarykové

Osudové setkání, které změnilo české dějiny

30. října ve 20.00 hodin na ČT2

Dokumentární příběh o osudovém setkání dvou osobností, které zásadně ovlivnily běh českých dějin: Charlotty Garrigue a Tomáše Masaryka. Hlavní snahou tvůrčího týmu bylo představit rodinu Charlotty Garrigue jako rodinu plnou obyčejných lidských problémů, ne jako ikony na piedestalu filozofických myšlenek. Charlotta zásadně formovala manželovy klíčové názorové postoje. Vštípila mu přesvědčení sloužit vlasti a dvakrát zabránila jeho emigraci do Ameriky. Zasadila se také o to, aby v první ústavě Československa z roku 1920 byla žena ve všech oblastech rovna muži a v témže roce se zúčastnila voleb. „Co se týče vzniku republiky, stále dokola se omílá samý Masaryk, TGM, prezident Osvoboditel a tak dále. A najednou se z hlubin nepaměti vynoří jistá krásná charismatická madam a ukáže se, že kdyby srdnatému Moravákovi neřekla 'tady budeš, budeš sloužit téhle zemi, žádná Amerika, nikam nejedeš‘, tak by možná republika zůstala jen představou v hlavách několika snílků a intelektuálů,“ říká režisér a scenárista Josef Císařovský. Dokument s hranými pasážemi přináší autentické svědectví pravnučky Charlotty Kotíkové a s lehkým humorem připomíná dnes zapomenuté etické samozřejmosti života Charlotty a Tomáše: věrnost a vnitřní poctivost.

Narozena 1918

Unikátní příběh ženy, která se narodila ve stejný rok jako republika

11. prosince 22.00 hodin na ČT2

Stoletá paní Vlastimila Šrůtková, jejíž život je propleten s velkými dějinami naší republiky. Dnes bydlí na Kampě a i ve svém pokročilém věku vyběhne dvě patra do schodů bez vydechnutí a zvládne i oblíbenou procházku. Narodila se ve Vídni. Vzpomíná hlavně na dědečka, který byl velký vlastenec a neustále ji učil „pravdu miluj, za ni bojuj, přeskoč, přelez, nepodlez“. Když jí byly čtyři roky, přestěhovali se s rodiči do Uhříněvsi, kde zdědili dům a tatínek si založil autodílnu. Cvičila v Sokolu. Vynikla v běhu a ve skoku dalekém. Na měšťanku pak začala dojíždět do Prahy a v Praze si také našla i zaměstnání. Za první vydělané peníze se jela podívat k moři do Jugoslávie, kde natrefila na manžela. Její muž byl o dvacet let starší a vůbec se jí nelíbil. „Když jsem přejížděla hranice, tak už v tom pohraničí vystrkovali růžky, my říkali, že hailujou,“ vzpomíná Vlastimila Šrůtková. Z Jugoslávie se vrátila už do okupované Prahy. Za války se vdala, narodily se jí tři ze čtyř dětí a tatínka zavřeli za to, že poslouchal Londýn. Ve filmu vzpomíná na heydrichiádu: „My bydleli tenkrát v Myslíkový, tak jsme to měli z první ruky. Všichni jsme těm parašutistům fandili, ale tajně.“ Po válce si myslela, že bude líp, ale přišli komunisti. V době nejhorších politických procesů se přesunuli na Chatu Macocha, kde její muž dělal správce a ona v kuchyni. Denně vařila tři sta jídel. Po roce '68 emigrovaly dvě dcery do USA a později další do Kanady, v Čechách jí zbyl jen syn. Aby se mohla na dcery podívat, musela slíbit, že bude hlásit, co v Americe uvidí, prý to ale nikdy nedělala. Po roce '89 se rodina mohla konečně začít svobodně navštěvovat „Paní Šrůtková se narodila v říjnu ve Vídni. Její život je propleten s velkými událostmi naší republiky. V dokumentu vzpomíná na heydrichiádu, okupaci i na svobodu po roce devětaosmdesát,“ nastiňuje příběh své hrdinky režisérka Eva Tomanová.

Mohlo by Vás zajímat:

Musela zemřít? Nový dokument o princezně Dianě znovu otevře případ její smrti

Říjen 1918 – den po dni

Přímý přenos představení Studia Ypsilon z Obecního domu v Praze, ze sálů, kde se rozhodovalo o vzniku Československé republiky

28. října v 20.00 ČT art

Obecní dům byl na počátku 20. století zamýšlen jako reprezentační prostor české společnosti a kultury. Na jeho stavbě a výzdobě se podílelo několik generací umělců a v roce 1918 sehrál důležitou roli v přípravě samostatného českého státu. Hned 6. ledna byla v Grégrově sále přijata takzvaná Tříkrálová deklarace, která požadovala právo na sebeurčení pro všechny národy a samostatný stát. V červenci se tady obnovil Národní výbor jako řídící orgán české emancipační politiky a 28. října zde byl přijat zákon o zřízení samostatného československého státu. Salonek, který měl od roku 1912 pronajat Český pánský klub, se zase zapsal do dějin, když odtud bylo 28. října organizováno Národním výborem převzetí moci ve jménu nového státu. Revue Studia Ypsilon, kterou přímo pro tuto příležitost napsali Jan Schmid a Jan Kolář, připomene nejen tyto velké dějinné události, ale i to, jak se tehdy žilo obyčejným lidem. Co dělali, co prožívali, jak se bavili. A připomene i unikátní humor Červené sedmy, kabaretu, který také v Obecním domě hrál.

Balada o pilotovi

Vrátili se domů, do Československa a věřili, že přijde tolik vytoužený mír. Historie ale rozhodla jinak

4. listopadu ve 20.25 hodin na ČT1

Přes dva a půl tisíce pilotů sloužilo v uniformách britského královského letectva. Pro Brity hrdinové, kteří spolurozhodli o výsledku války, u nás po válce souzeni za velezradu. David Švehlík se jako pilot Emil Malík objeví v hlavní roli filmu Balada o pilotovi, který podle scénáře Jiřího Stránského natočil Ján Sebechlebský. „Balada o pilotovi je milostný příběh, drama a trochu i politický thriller,“ říká režisér Ján Sebechlebský. „Většina filmů, jež se zabývají československými letci, zachycuje pouze válečná léta. Ten náš se však věnuje osudům letců bezprostředně po návratu z války, jejich představám o budoucnosti a konfrontaci s reálným stavem společnosti.“ Děj filmu se odehrává na sklonku léta 1945 a na počátku roku 1946, tedy v době plné euforie z nově nabytého míru, kdy se válkou zborcená síť mezilidských vztahů začala znovu utvářet. Zprvu se mělo za to, že vládu přebírá prvorepubliková demokracie, ale osud Československé republiky byl jiný – komunistické síly se pomalu, ale jistě infiltrovaly do všech společenských oblastí. Jejich obětí se stal i příslušník RAF, kapitán Emil Malík, který se se svými kolegy vrátil domů, k rodině do Prahy. Reálným předobrazem kapitána Malíka byl Karel Balík, tchán autora námětu a literární předlohy Jiřího Stránského. „Příběh Balady o pilotovi je šokující o to víc, že je skutečný. Je to příběh o tom, jak do sbližování dvou válkou odcizených duší osudově a krutě zasáhla komunistická moc. V době, kdy se příběh odehrává, teprve rozpínala svá chapadla, ale i tak si troufala obětovat životy nevinných lidí jen proto, aby se zavděčila ruské tajné službě NKVD. Z tohoto pohledu jde nejen o příběh nadčasový, ale i v mnohém aktuální,“ uzavírá kreativní producent Jan Maxa.

Dnes před 100 lety – 28. října

S Jakubem Železným u základů republiky

28. října v 9.40 hod., 16.00 hod., 18.50 hod. a 21.00 hod. na ČT1

Mocnostem, které rozpoutaly 1. světovou válku, docházejí síly. Konec Rakouska-Uherska se blíží. Členové domácího i zahraničního odboje pod vedením Tomáše G. Masaryka a Edvarda Beneše už dlouho neúnavně pracují na přípravách vzniku samostatného Československa. Masaryk vydal 18. října 1918 ve Washingtonu deklaraci československé nezávislosti. Jeho zásluhou americký prezident W. Wilson požaduje nové uspořádání států v Evropě. V Praze leží v den vzniku republiky hlavní zodpovědnost na Národním výboru, který přebírá vládu. Sen mnoha generací se stává skutečností. Originální, zpravodajsky pojatý pořad opět nabídne divákům možnost přenést se v den 100. výročí do dramatických událostí dne 28. října 1918. Přinese zpravodajské shrnutí všech podstatných událostí dne zrození republiky. Dění bude rekonstruovat soudobými zpravodajskými prostředky moderátor Jakub Železný s reportéry a historiky. Podobně jako u předchozích výročí půjde o tři krátké zpravodajské vstupy během dne, které završí hodinový pořad ve 21.00 na ČT1.

Galerie 100 LET REPUBLIKY: Co tématického si v televizi nenechat ujít?

+ 2 fotky + 3 fotky