Dermatoložka Sandra Lee: Duševní nepohoda je často jediným důvodem, proč pacienti léčí kožní onemocnění

Jaké kožní problémy jsou podle Vás v lidské populaci nejrozšířenější?

Za dermatology jsou to hlavně akné, ekzémy nebo vyrážky. Ty jsou velmi časté. Nejčastěji to vidíme u dětí a dospívajících, které trápí akné, ekzémy a bradavice. V pokročilejším věku se pak více setkáváme s rakovinou kůže, různými výrůstky na těle, jako jsou cysty a lipomy. S věkem také přibývá vrásek, pih a pozorujeme větší poškození pokožky sluncem. To jsou nejčastější potíže, se kterými se v dermatologii setkáváme.

Ačkoliv tu věk zajisté nějakou roli hraje, myslíte si, že je některá část populace náchylnější k tomu, aby byla kožními problémy postižena?

Myslím si, že kožní problémy můžeme pozorovat opravdu v každé věkové skupině, jen se typově liší. Různé oblasti světa navíc postihují různá kožní onemocnění. Určité populace lidí a určitá etnika jsou například náchylnější k melasmě nebo k rakovině kůže. Lépe můžeme rozdíly pozorovat i mezi různými rasami. Ovšem akné, bradavice nebo výrůstky na těle jsou stejně univerzálně rozšířené jako samotné stárnutí.

Kožní problémy mohou také souviset s duševní pohodou. Máte nějakou radu pro ty pacienty, kteří se kvůli svému kožnímu onemocnění necítí psychicky dobře?

Osobně si myslím, že dermatologie nebo kožní problémy jsou s psychickými problémy velmi úzce spjaty. Kožní onemocnění ovlivňují mnoho lidí stejně tak psychicky jako fyzicky.  A dokonce i něco tak běžného, jako je akné nebo lupénka, ovlivňuje mnoho lidí více psychicky, než že by je to omezovalo fyzicky či jim způsobovalo bolest. Důvodem je to, že v případě kůže jde o jakési brnění, které nosíme a kterým se světu prezentujeme. A ne vždy je snadné své kožní onemocnění skrýt. Přitahuje to pozornost, a většinou ne takovou, o kterou bychom stáli. Dermatolog si tedy musí uvědomit, že duševní pohoda je častým, a mnohdy dokonce jediným důvodem, proč někoho léčíte.

Máte třeba nějaké strategie, které pacientům doporučujete, aby při kožních potížích překonali nízké sebevědomí?

Snažím se zajistit, aby měli pacienti nad svými kožními problémy alespoň základní pocit kontroly. Mnoho kožních onemocnění může navíc být úzkostí či stresem ještě zhoršeno. Všichni jsme někdy pocítili, že když jsme ve stresu, více se třeba škrábeme nebo máme pocit, že se naše akné zhoršuje, což tak opravdu bývá. Pokud se dotyčný cítí bezmocně, nejlepší je navštívit dermatologa, který se mu bude snažit pomoci, předepíše mu léky na zlepšení stavu a už tím získává pacient nějakou kontrolu nad situací – dělá něco pro to, aby se jeho stav zlepšil.

Co se týče snahy, aby kožní problémy nebyly vidět – někteří lidé na jejich zakrytí a na zakrytí míst s odlišnou barvou kůže používají make-up. Co si o tom myslíte? Je to dobře, nebo špatně?

Myslím si, že je to dobrá věc. Lidé používají make-up i k zakrytí mateřských znamének, vitiliga, což je ztráta stigmatizace kůže, nebo jiných druhů kožních problémů. Záleží na člověku. Stejně jako někteří nosí oblečení, aby zakryli části těla, za která se stydí, použití make-upu je v tomto případě skvělým způsobem, jak se s touto skutečností vyrovnat. Ovšem pokud existuje způsob, jak váš kožní problém léčit a není to třeba příliš drahé, tak bych se s tím snažila něco dělat.

Lidé se teď za účelem zakrytí stavu pleti v líčení opravdu zdokonalili, což je samo o sobě úžasné. Někteří jsou v tom už tak dobří, že se to klidně může stát jejich profesí nebo se tím mohou proslavit na sociálních sítích. Takže i díky něčemu takovému jako je kožní anomálie můžete najít něco, co vám obohatí život nebo své zkušenosti můžete sdílet dál a pomáhat ostatním, aby se se svou podobou problému vypořádali.

V profesi se pohybujete už dlouho. Figurovala ve Vašem rozhodnutí vydat se tímto směrem nějaká motivace osobního rázu? Máte nějaké zkušenosti s kožními chorobami Vy sama nebo někdo z Vašeho blízkého okolí?

V první řadě byl dermatologem můj otec. Vyrůstala jsem tedy s povědomím o tomto oboru, navíc v domě plném dermatologických učebnic. Takové učebnice jsou docela názorné – prostě ukazují kůži, kterou vidíte po celém povrchu svého těla.

Když jsem byla malá, trpěla jsem těžkým ekzémem. To se s věkem sice zlepší, ale moje kůže je taky dost suchá a jsem náchylnější k vyrážkám než průměrný člověk. V období puberty jsem pak měla běžné akné jako většina teenagerů. Navíc jsem měla poměrně běžné a velmi frustrující kožní onemocnění, které se nazývá atopická dermatitida neboli atopický ekzém. Takže jsem k oboru měla blízko vždycky a měla jsem štěstí, že je můj otec dermatolog a pomohl mi naučit se, jak své problémy léčit už v útlém věku.

Váš televizní pořad Beďarová doktorka (Dr. Pimple Popper) je na stanici TLC velkým hitem a běží už mnoho let. Proč myslíte, že se stal tak populárním? Někteří diváci ho mohou sledovat čistě situačně, jiné může opravdu bavit sledovat každodenní praxi dermatologa. Co je tedy podle Vás důvodem, proč se pořad stal tak obrovským hitem?

Upřímně mi přijde úžasné, jak je pořad oblíbený ve všech částech světa. Nezáleží na tom, kde jste vyrostli, jaký je váš finanční status, jaké jste rasy nebo kde žijete; popaholici jsou všude. Všude jsou lidé, kterým se to líbí. 

Zároveň si ale myslím, že se s příběhy v pořadu do nějaké míry všichni ztotožňujeme. Všichni jsme někdy měli pocit, že někam nepatříme, že jsme jiní nebo že se za něco ve svém životě stydíme. Takže když vidíme, jak se někdo vypořádá se stavem, který ho denně ovlivňuje, chápeme ho a soucítíme s ním. Sledovat, jak se něčí život v rámci televizního pořadu drasticky mění k lepšímu, nám dává pocit lidskosti. A zvlášť v posledních letech, kdy vidíme, že se ve světě děje spousta šíleností. Něco, co bylo předtím opravdu šokující, nechutné nebo znepokojivé, změníme k lepšímu, čímž dáváme dotyčným nějakou šanci a naději na lepší zítřky, což je příjemný pocit.

Můžete nám prozradit něco k nové řadě? Co od ní mohou diváci očekávat? Je v ní něco, co je podle Vás zaujme?

Řekla bych, že každá epizoda má něco do sebe. Vždy v ní figuruje něco šokujícího a myslím, že tentokrát se nám podařilo zachytit příběhy zajímavých pacientů s mnoha různými kožními onemocněními.

Když se totiž řekne „popping“, většina lidí si představí cysty, lipomy nebo černé tečky, a tak si dost lidí může myslet, že je dermatologie nudná a že v ní jde jen o několik pár kožních onemocnění. Ve skutečnosti je to však velmi složitá a rozmanitá problematika a já jsem ráda, že můžeme trochu té variability pomocí pořadu ukázat. Existuje tolik různých kožních onemocnění a jejich způsobů léčby, že si myslím, že to lidi velmi fascinuje a zajímá. Vždycky je příjemné se pobavit, ale zároveň se tak trochu vzdělat a něco si z toho odnést.