Facebook
Instagram
Život nejúspěšnějšího dětského herce vyhasl jen devět dní před jeho dvaadvacátými narozeninami. Nikdy se tak už nedozvíme, kam by ho osud zavál, kde by dnes byl. Tragická smrt zasáhla nejen diváky, kamarády a spolužáky z právnické fakulty, ale především jeho milující rodiče a také tehdejší přítelkyni, kterou byla zpěvačka Lucie Bílá.
Malý kluk s obrovským talentem
Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977), Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) nebo trilogie Pod Jezevčí skálou (1978), Na pytlácké stezce (1979) a Za trnkovým keřem (1980). Díky těmto kultovním televizním filmům se Tomáš Holý (†21) nesmazatelně zapsal do paměti nejen malých diváků všech generací. Během pouhých čtyř let hrál ve více než deseti celovečerních filmech.
Natáčet začal, když mu bylo pouhých sedm let. Určitě si ho pamatujete i z jeho dvou úplně prvních filmů z roku 1976. V komedii Marečku, podejte mi pero! ztvárnil za katedrou neviditelného žáka Matulu s hašlerkou v puse nesoucího vzkaz, v hudební komedii pro děti s názvem Ať žijí duchové! pak malého Vendelína.
Svůj přirozený talent zúročil také v dobrodružném filmu pro mládež Tajemství Ocelového města z roku 1978, natočeného podle knihy Julese Verna Ocelové město, nebo třeba v rodinné komedii Ludvíka Ráži Upír ve věžáku z roku 1979, ve které si zahrál malého zvídavého kluka, co rád čte brakovou literaturu a má velkou fantazii.
Herectví ho netáhlo
Možná vás ale překvapí, že i přes prokazatelný talent a úspěch u diváků Holý nikdy po herecké dráze netoužil. Tvrdil to od dětství a jeho názor nezměnila ani popularita, která ho vynesla mezi hvězdy. Ve třinácti letech v Čechách natočil snímek Prázdniny pro psa (1980), který měl být poslední. Nakonec se ale ještě nechal přemluvit německou produkcí, a tak se jeho úplně poslední rolí nakonec stal Marek v německém seriálu s názvem Připoutejte se, letíme nad Atlantidou z roku 1982.
Pak už se Tomáš Holý věnoval jen studiu. Nejdříve na gymnáziu a po jeho úspěšném ukončení pokračoval na vysokou školu. Zvolil si poměrně obtížné studium práv. Postupem času se o něm přestalo psát, novináře už nezajímal, na ulici ho poznával jen málokdo. Všichni ho měli v paměti jako toho malého živého sebejistého klučinu. A stále se opakující reprízy populárních filmů ten obraz jen přiživovaly.
Velkou lásku ukončila předčasná smrt
I když se o Tomáše díky jeho rolím dívky zajímaly, on byl prý spíše nesmělý a před dívkami se vždycky styděl. Dlouho tak neměl ani žádnou přítelkyni. To se rozhodl změnit jeho dobrý kamarád Ota Kars. „S Lucií Bílou, která byla už tehdy známá díky hitu Neposlušné tenisky, jsem se seznámil Pod Terebkou. Protože jsem věděl, že Tomáš je sám, tak jsem mu u ní udělal obrovskou reklamu. Dal jsem jí jeho číslo a ona mu skutečně hned druhý den zavolala. A hned se sešli,“ prozradil v rozhovoru pro MF Dnes.
Bílá si ho prý, ostatně jako všichni lidé, se kterými se kdy setkal, okamžitě zamilovala. Není divu. „Tomáš byl skromný a nedával najevo, že je ten Tomáš Holý. Nikdy se nad nikým nevyvyšoval,“ řekl Kars. I to bylo zřejmě důvodem, proč padl populární zpěvačce do oka. Navíc si prý dával záležet na svém vzhledu: „Nosil většinou perfektně vyžehlené košile a džíny. Později i trička. V té době už sice byly deodoranty, ale antiperspiranty skoro ne, vozila se jen 'fáčka' z Maďarska. On je ale bůhví odkud měl,“ uvádí Kars.
„On byl skvělý jako člověk. V partě těch právníků mu všichni říkali Božský. On byl vtipný, strašně veselý a neuvěřitelný rošťák. My jsme bydleli v takovém pronájmu, bylo to v asanačním pásmu a Tomáš lezl většinou domů po okapu nebo zůstal spát venku někde na terase, protože se nedoklepal. On pořád hrozně zlobil, ale u něj všechny ty věci byly vtipné, milé a veselé,“ prozradila v jednom z rozhovorů sama Lucie Bílá.
Alkohol v příčině nehody nefiguroval
Kdo ví, jak by jejich vztah dopadl, kdyby Holého život v osudný den 8. března 1990 tragicky neukončila autonehoda na silnici mezi severočeskými obcemi Kytlice a Polevsko. O příčině havárie začala kolovat celá řada fám, hovořilo a psalo se o alkoholu. Údaje z policejního protokolu však hovoří jasně. Holý měl v krvi jen 0,2 promile. Asi dvě až tři hodiny před jízdou si totiž k jídlu dal jedno pivo. Pak už celý večer popíjel jen limonádu. Pravdivý nebyl ani příběh o jízdě pro peníze na Tomášovu chalupu, když mladíci neměli na zaplacení své útraty. Rodina Holých totiž prý v Kytlici chalupu nikdy neměla.
Skutečnou příčinou nehody tak nejspíš byly teploty mírně nad nulou, z kopce po silnici tekoucí voda z tajícího sněhu, v kombinaci s poměrně strmě klesající silnicí, ostrou zatáčkou, která vynášela, a také některé špatné jízdní vlastnosti, kterými byly vozy Škoda 120 proslulé. Holý pravděpodobně chtěl při jízdě dolů ze svahu před zatáčkou přibrzdit a dostal přetáčivý smyk. Letícímu autu se však do cesty na straně řidiče postavil strom.
Holého kamarád z nehody vyvázl jen s drobnými oděrkami, Tomáš, který řídil, však zůstal v autě zaklíněn. Měl zlomenou nohu a utrpěl těžká vnitřní zranění. I když se ho ale kamarádům podařilo z auta vyprostit, poskytli mu první pomoc a odvezli ho do nejbližší nemocnice v Novém Boru, Holý svým těžkým vnitřním zraněním na příjmu podlehl.
