Facebook
Instagram
Na novobarokní fasádu Kramářovy vily, která se hrdě tyčí nad Vltavou, je dnes pěkný pohled. Ne vždy však tomu tak bylo. Vilu si nechal postavit první československý premiér a od té doby slouží k bydlení i práci jeho nástupcům. Co všechno tato legendární historická budova zažila?
Pokud vyrazíte na pražské Hradčany, tuto honosnou vilu, která se rozprostírá na místě bývalých Mariánských hradeb, nemůžete minout.
Od konce roku 1998 slouží vila jako domov českých předsedů vlády. Žil tam tedy jak Zeman, Špidla, Gross, Paroubek, Topolánek, Fischer, Nečas, Rusnok, Sobotka a nyní má Kramářovu vilu k dispozici i Andrej Babiš. Ten však již na začátku svého volebního období avizoval, že v ní bydlet nebude.
Masivní opevnění Prahy až do 18. století bránilo rozvoji Prahy. Když už pražským radním docházely peníze a bylo jasné, že nákladná údržba hradeb se nevyplatí, nabídla pozemky pod hradbami ke koupi soukromníkům. Právě tak se k půdě, kde nyní stojí slavný dům, dostal Karel Kramář.
I přesto však musel slíbit, že nemovitost, kterou na pozemku postaví, bude splňovat určitá pravidla. Musela být jednopatrová, s průčelím k Vltavě a musela vhodně doplňovat Pražský hrad. Na oplátku mu město pomohlo s inženýrskými sítěmi a příjezdovou cestou.
V letech 1911 až 1914 byl podle projektu vídeňského architekta postaven dům, který věnoval Kramář své manželce Naděždě Nikolajevně. Na stavbu bylo navezeno 430 tisíc cihel, 16 600 dlaždic, téměř tisíc povozů písku, 70 opuky, 60 štěrku, 250 kamene, 13 dříví a dalších materiálů. Pod vedením stavbyvedoucího Jana Rosenberga na stavbě pracovalo kolem sedmdesáti lidí, a to i přes zimu, což v té době nebylo vůbec obvyklé. Samozřejmě si za to Kramář i dost připlatil, oproti původnímu rozpočtu se suma za dům vyšplhala na dvojnásobek. Bez vybavení stála 800 tisíc korun, když se ale přičetly dva domky pro personál a přebudování zahrady v zámecký park, cena se vyšplhala na milion korun.
Rozloha vily je neuvěřitelných 700 m2 a čítá 56 místností. Celý dům vybavovala Naděžda sama, ale radila se se studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Většina místností byla reprezentačních, ale našlo se i pár soukromých ložnic, pracoven, jídelen a salonků. Vila obsahuje i dva hostinské pokoje pro návštěvy, ale také třeba žehlírnu, lázně nebo garáž se skladem benzinu. Zajímavostí je i osm sklepů.
Naděžda si dala záležet především na Kramářově pracovně. Nechala místnost, která má výšku 8 metrů, obložit zeleným mramorem, kvůli teplu i efektu místnosti dominoval velký krb a psací stůl potažený pravou bůvolí kůží.
Kramářovi si ale svůj nový dům moc dlouho neužili, pár týdnů po nastěhování byl Kramář zatčen a dva roky vězněn ve Vídni. Následně se do domu vrátil a prožil v něm dalších dvacet let. Naděžda zemřela v roce 1936 a Karel Kramář rok po ní.
Po jejich smrti se o dům starala Společnost Karla Kramáře, která ho pronajala Národní galerii. Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 byla však společnost rozpuštěna a dům v roce 1952 získali do správy komunisté, kteří ho nechali stejně jako spoustu krásných historických budov dost zchátrat.
Po roce 1989 se konečně do vily vrátil život. Po její rekonstrukci se od roku 1998 stala oficiální rezidencí českých premiérů. Nyní ji můžete navštívit i vy, několikrát do roka je totiž zpřístupněna veřejnosti.
PODÍVEJTE SE, JAK ŠEL ČAS S KRAMÁŘOVOU VILOU:
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Související články
