Facebook
Instagram
Sedmatřicetiletá Martha Issová bezesporu patří k nejtalentovanějším a také k nejvytíženějším českým herečkám. Vidět ji můžete na filmovém plátně, televizní obrazovce, ale působí také v několika pražských divadlech. V tom Dejvickém, s jehož souborem teď budete mít šanci seznámit se prostřednictvím šestidílného seriálu České televize s názvem Zkáza Dejvického divadla, dokonce už od roku 2005.
Vybavíte si moment, kdy jste poprvé slyšela od M. Krobota a O. Hübla, že chystají televizní seriál o Dejvickém divadle? Jaká byla vaše reakce?
To si vybavuji přesně! Bylo to 16. března 2016 v 19:05 v Dejvickém divadle před představením Spříznění volbou. Nejdřív jsem byla překvapena a nedovedla si to představit, ale kolegyně Babčáková měla jako vždy po ruce tarotové karty, které vyložila a pak jsme byly, s kolegyněmi Krobotovou a Holcovou, okamžitě nadšeny, protože vyšla karta Slunce, což je, jak všichni víme, karta úspěchů a radosti ze života. Později jsem si sama doma hodila I-ťing a i zde byla odpověď velmi pozitivní.
Je jiné zkoušení pro divadelní představení a pro natáčení televizního seriálu?
Byla to stejně těžká, namáhavá práce, kdy člověk dojde až na dřeň svých psychických i fyzických možností, na kterou jsme v Dejvickém divadle zvyklí a ze které neslevíme, ať už děláme cokoliv. Co by bylo opravdovou zkázou Dejvického divadla? Nejspíš to, kdybychom se začali brát natolik vážně, že bychom měli pocit, že má o nás vzniknout například seriál!
Jak se liší seriálová Martha Issová od té skutečné?
Mirek s Ondřejem byli ke mně velmi laskaví, takže jsem v seriálu vykreslena jako vyrovnanější, sympatičtější, chytřejší, láskyplnější a roztomilejší osobnost, než je tomu v reálném životě. Ve skutečnosti jsem mnohem víc labilní, náchylnější k tomu propadat různým ezoterickým vědám, nemám tak silnou vůli, vztah ke kolektivu a smysl pro humor. Snad jen, že ve skutečnosti mám trochu delší nohy.
V seriálu hrajete sama sebe, ale kdybyste si musela vybrat někoho ze svých kolegů, koho byste si ráda zahrála?
Má vysněná role je Ivan Trojan. Věřím, že bych ho zvládla dobře a diváci by byli spokojeni. Líbila by se mi i Klára Melíšková, ale vzhledem k tomu, že Jaroslav Plesl je někdy lepší Melíšková než Melíšková, moc šancí si nedávám.
Dejvické divadlo je fenomén. Asi se vás neustále v rozhovorech ptají, čím to je. Znáte odpověď?
Ano, tuto otázku jsem již dostala mnohokrát a mnohokrát se na ni pokoušela odpovědět. A myslím, že jsem na to přišla! Bohužel už si vůbec nevzpomínám, co jsem to říkala... Opravdu nevím... Ne... Nemůžu si vzpomenout... Skutečně ne... Ani za boha... Vůbec si to nepamatuji... Omlouvám se...
