Facebook
Instagram
Kdy začínají Vánoce? Proč se vlastně slaví? A co s tím má společného stromeček? Nebo adventní koncerty? A proč byli tři králové zrovna tři?
Většina obchodních domů a prodejen se oblékla do barevného papíru, flitrů, svíček, ozdob a baněk, abychom nezapomněli na Vánoce a na to, že musíme koupit dárky. Z amplionů celé dny zní koledy, které brzy i zarytému milovníkovi Vánoc musí lézt ušima.
Kdy přesně začínají Vánoce?
Někdo řekne, že 1. listopadu, jiný, že s prvním adventním koncertem v televizi. Pravda je jiná – Vánoce začínají ve chvíli, kdy je většina přestává slavit. Vánoce totiž začínají 25. 12. přesně a končí 6. 1. následujícího roku - přesně.
První adventní nedělí začíná advent
Toto latinské slovo se v předvánočním období používá ve významu očekávání. Všichni křesťané přesně čtyři týdny před Vánoci nejenže tedy slaví advent, očekávání svátku narození Ježíše, ale také vědí, že v tomto období se koledy nezpívají. Adventní období má své zpěvy, říká se jim roráty. Nejznámější jsou asi Ejhle, Hospodin přijde (a všichni svatí jeho s ním) a Rosu nám dejte, nebesa.
Kdysi dávno byl advent dokonce postním obdobím – což se asi nelíbilo obchodníkům, protože v postní době lidé málo nakupují. Na začátku adventního období se zapaluje první ze čtyř svíček na adventním věnci, tento zvyk pochází však až ze 16. století a má navazovat na chanukovou židovskou tradici postupného rozsvěcování svící.
Barborky, betlémy a stromeček
Dne 4. prosince je zvyk řezat větvičky třešní nebo višní, barborky a čekat, zda do Vánoc rozkvetou. Zde však nejde o křesťanský, nýbrž pohanský zvyk na oslavu slunovratu.
Přestože k tradičním vánočním zvykům patří betlémy a stromeček, také nejde o zrovna dlouhotrvající zvyky. První betlém inicioval v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii, kdy přivedl se svými spolubratry do jeskyně živého osla i vola jako připomínku toho, že se Ježíš narodil ve stáji, a poté se sloužila vánoční půlnoční mše.
U nás byl postaven první betlém v Praze pravděpodobně v roce 1560 v jezuitském kostele sv. Klimenta u Karlova mostu. Nová tradice se postupně rozšířila a vznikla dodnes známá betlémářská škola. Jenže přípravy betlémů, které někdy trvaly i půl roku, aby byl co nejlepší, zabíraly lidem hodně času, navíc se začala mezi obcemi a okresy objevovat řevnivost, kdo má hezčí betlém. Což, uznáte, ke klidným oslavám narození Ježíše zrovna nepřispívalo. A tak císař Josef II. v roce 1782 betlémy zakázal. Tradice se pak držela jen v domácnostech.
Se stromečkem je to ještě kratší. Zvyk k nám přišel z Německa až v 19. století. Zavěšování stromku špičkou dolů mělo v Německu ochranitelskou funkci pro dům i rodinu v řemeslnických a cechovních rodinách. U nás první stromeček postavil poprvé pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich ve svém libeňském zámečku. Ale trvalo dalších 30 let, než se živé stromečky staly vánoční ozdobou bohatých rodin, a ještě v době 1. světové války v chudých rodinách maximálně zavěšovali nad stůl smrkovou větev.
První vánoční strom na náměstí postavil spisovatel Rudolf Těsnohlídek na brněnském Náměstí svobody v roce 1924.
Proč se slaví Vánoce?
Hodně lidí dnes i překvapí, že Vánoce mají náboženské pozadí. Proto jen pro jistotu – Vánoce jsou křesťanskou oslavou narození Ježíše Krista. Svíčky mají význam světla, protože sám Ježíš je světlem ve tmě pozemského světa a nadějí pro život budoucí.
Kolik bylo králů?
Vánoce končí svátkem Tří králů. A to si představte, že přitom nejenom že nebyli tři, ale dokonce ani králové! Ani se dokonce neví, zda jeden z nich byl černoušek.
A pokud jde o jména Kašpar, Melichar a Baltazar - o nich se také nikde nepíše. K+M+B, jež se píše nade dveře domů, totiž ve skutečnosti znamená Christus (Kristus) mansionem benedicat, česky tedy: Kristus požehnej tomuto domu.
Vánoční kometa
I když se dnes spíše soudí, že při narození Ježíše nešlo o hvězdu, ale kometu, která v té době (plus minus tři roky od předpokládaného data Ježíšova narození) a na tom místě byla okem viditelná po dobu několika měsíců, hodně astronomů se spíše přiklání k teorii konjunkce (sblížení) planet Jupiteru a Saturnu. A co už je skutečně překvapivé - o tomto sblížení obou planet, které skutečně muselo být viditelným znamením na nebi, se zmiňují destičky psané klínovým písmem, jež byly napsány dávno před Ježíšovým narozením a na východě.
