Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Muzikant Xindl X se svou dvanáctiletou dcerou Alicí byli dalšími hosty hvězdného speciálu talkshow Na kafeečko, Hudební léto. V rozhovoru s Miluškou Bittnerovou promluvili o tom, jak vypadá život v muzikantské rodině, nebo které aktivity dělají jako rodina společně. Jak vypadal dvouletý pobyt Alice na Tenerife, kde i s bratrem Mikulášem chodila do školy? A jak si představuje svoji budoucnost?
Muzikant Xindl X (45), občanským jménem Ondřej Ládek, má s manželkou Monikou dvě děti. Dcera Alice se narodila v roce 2013 a o rok později syn Mikuláš. V talkshow Na kafeečko se muzikant zamýšlel nad tím, jak mu příchod dětí od základu změnil život. „Pro mě se změnil spíš pohled na svět. Těsně po tom, co se děti narodily, jsem vydal desku Čecháček made – paradoxně jsem čekal, že přijdou děti a budu psát písničky pro děti,“ vypráví muzikant, který napsal hity jako Chemie, Anděl nebo Láska v housce. „Místo toho jsem se víc začal věnovat politice a dění ve společnosti, protože mě víc zajímalo, v jakém světě budou ty děti žít. Člověk potom hodně věcí začne řešit – kde chce žít, jak chce žít, co chce dělat, a jaký svět pro své děti chce mít.“
Dvanáctiletá dcera Alice, která je velkou fanynkou metalu a také Billie Eilish, vnímá tátovu kariéru svýma očima - do muzikantského prostředí se narodila. „Je super, že mám slavného tátu. Většina dětí necestuje po světě, nemůže jezdit na koncerty, není tolik v hudbě. Zatímco já vyrůstám v hudbě, všude je hudba. Na druhou stranu, ve škole to mohou být velké komplikace,“ připouští mladá slečna.
Talentovaná dcera Xindla X hraje na bubny a zpívá
Alice, děkujeme, že ses přidala k tátovi na náš rozhovor. Jsi odvážná holka.
Ondřej: My jsme to nikdo nečekali. Vzal jsem Aličku, aby se podívala na natáčení. A tak to občas dopadá – vezmu ji někam podívat se na natáčení, a hned ji vezmou do hry.
Máš, Alice, spády jako tatínek? Chceš hrát a zpívat?
Alice: Hraju na bubny. To mě hodně baví, jelikož nemůžu nic jiného, žádné jiné násilí se u nás nepodporuje.
Ondřej: Žádné jiné násilí se nepodporuje. Takže tohle je jediná věc, do které můžeš mlátit. Nesmíš do bráchy, tak můžeš do bubnů?
Alice: Přesně tak.
To je chytrý!
Alice: Potom zpívám, asi od čtyř let. Prý u nás pořád běželo v televizi Zobali vrabci. Potom mě táta všude někde tahal.
A už jste zpívali spolu?
Ondřej: Zpívali jsme spolu v době pandemie covidu, kdy jsme dělali různé koncerty on-line. Tam se mnou Alička zpívala, třeba za pomoci mé mámy. Ale zpívat se učíš poslední dva nebo tři roky, ne?
Alice: Teď to budou tři roky.
Ondřej: Jiná věc je zpívat coby dítě, když je to ještě roztomilé, ale v jejím věku už člověk musí umět zpívat pořádně, aby s tím mohl někam ven. Tak se začala učit zpívat. A máme už spolu natočenou jednu písničku, ale ještě není venku. Čekáme na ten pravý moment.
Tak to jsem na ni zvědavá! Kolik ti je let?
Alice: Je mi dvanáct a za pár měsíců mi bude třináct. Půjdu do sedmé třídy.
Xindl X strávil s rodinou dva roky na Tenerife
Četla jsem, že studuješ tady v Česku i na Tenerife. To pořád platí?
Ondřej: To už je starý. My jsme se tak ideálně naplánovali, protože jsme rádi v teple a cestujeme. Mysleli jsme, že bychom střídali Česko a Tenerife. A když budou děti v anglickém systému, tak bude snadné je na dva nebo tři měsíce vzít a být na škole v Česku, potom přejít zpátky. Ukázalo se, že to tak snadné není.
Alice: Začala pandemie covidu, ne? A my jsme tam byli zaseklí.
Ondřej: Odjeli jsme na týden a zůstali jsme tam dva roky. Byli jsme tam v rámci toho týdne a oni zavřeli školu – fungovala on-line. Tak jsme prodali zpáteční letenky. Pak tu on-line školu zase zrušili, tak jsme našli školu na Tenerife. První rok jsme tam byli dost spokojení, takže jsme neměli důvod se vracet. Ten další rok už to bylo horší, takže potom jsme se vrátili zpátky do Česka.
A teď studuješ českou školu?
Alice: Dělám v britsko-českém systému, kde máme jednu hodinu česky – což je čeština. Jinak je všechno v angličtině. Takže s češtinou mám velký problém, ale jinak je to v pohodě.
Raději mluvíš anglicky?
Alice: Já myslím v angličtině.
To je skvělý!
Ondřej: No, já jsem si nejdřív také myslel, že je to skvělý, protože máme hodně kamarádů po světě. Rádi cestujeme, tak jsem si říkal, že je to dobré, aby děti byly takhle otevřené žití ve světě, nebo kdyby v budoucnu chtěly studovat v zahraničí. Ale ono to dopadá tak, že se mezi sebou doma baví anglicky, na mě mluví anglicky, a já jim nerozumím.
Alice, tvůj brácha je mladší, nebo starší?
Alice: Je o rok mladší. Je lepší mít o hodně mladšího, to je potom sluha, anebo o hodně staršího.
Alici zajímá hudba, bráchu Mikyho basket
Tebe musí zajímat něco jiného než bráchu, co?
Alice: O stejných věcech si spolu nepovídáme.
Ondřej: Oni spolu vyjdou, jen když je tam do hry nějaký další kamarád. To spolu najednou vyjdou. Ale ve chvíli, kdy jsou doma sami dva, tak je to jedna velká bitka.
Zahrajete si někdy spolu s tátou na kytaru?
Alice: Ne. Myslím, že cestování je jediný zájem, který máme všichni čtyři společný.
Ondřej: Jinak se to dělí. My s Aličkou spolu třeba chodíme na koncerty.
Alice: Máma s bráchou chodí po sportovních akcích.
Ondřej: Chodíme třeba i na metalové kapely.
Alice: Já usínám u metalu a rocku. Lidi mají jako relaxační hudbu třeba déšť, já třískání do bubnů a rozbíjení kytar. Nejlepší!
Ondřej: Ona si to opravdu pouští před spaním, ji to uklidňuje a dostává do zenu. Ne že by potom spala na koncertech. Když jdeme na Ghost nebo Maneskine, tak u toho nespíme.
Mámu to baví, když s bráchou chodí na sportovní akce?
Alice: To vůbec nevím.
Ondřej: Jo, určitě jo. Mě to také občas baví, ale většinou se tak rozdělíme. Já jsem tady dnes s Aličkou a mamča je zrovna s Mikym na kempu s Vítem Krejčím, basketbalistou z NBA. Syn hraje závodně basket, takže žije basketem. Museli jsme jet do LA, abychom se podívali na Lebrona.
Takže on bude hrát v NBA?
Ondřej: On to vidí jako svoji jasnou budoucnost a není plán B. Dělá všechno pro to, aby tam jednou byl. A to je cílevědomost, kterou jsem já nikdy takovou neměl. Říkal jsem si, že budu muzikant nebo herec, ale nebudu pro to dělat extrémně moc. On trénuje od rána do večera.
A co tátovy písničky? Posloucháš je, Alice?
Alice: Jsou dobrý, ale neposlouchám je. Já poslouchám spíš anglické písničky, nejvíc Billie Eilish a Finnease, to je jediné, co poslouchám.
Ondřej: Často se mi stane, že si s ní povídám, a ona má v jednom uchu sluchátko a jede jí tam Billie Eilish.
Život s dětmi je úplně jiný
Jak moc se tvůj život změnil, když se narodily děti? Byl to pro tebe velký šok?
Ondřej: Šok asi není to správné slovo, ale je to úplně jiné. Úplně to člověku změní život.
Omezil jsi třeba koncertování?
Ondřej: Tak z něčeho ty děti zase žít musí... Když jsou děti malé, máš na ně čas přes týden a o víkendu ne. Teď, když chodí do školy a do kroužků, tak mají volno spíše přes víkend. Takže teď už to tak je – člověk se s dětmi vidí méně než jiní rodiče. Ale dá se to.
Pro mě se změnil spíš pohled na svět. Těsně po tom, co se děti narodily, jsem vydal desku Čecháček made – paradoxně jsem čekal, že přijdou děti a budu psát písničky pro děti. Místo toho jsem se víc začal věnovat politice a dění ve společnosti, protože mě víc zajímalo, v jakém světě budou ty děti žít. Člověk potom hodně věcí začne řešit – kde chce žít, jak chce žít, co chce dělat, a jaký svět pro své děti chce mít.
Jaké to je vyrůstat se slavným tátou, Alice?
Alice: Je to dobrý, zároveň to nemá pozitivní stránky. Je super, že mám slavného tátu. Většina dětí necestuje po světě, nemůže jezdit na koncerty, není tolik v hudbě. Zatímco já vyrůstám v hudbě, všude je hudba. Na druhou stranu, ve škole to mohou být velké komplikace.
Jasně, někdo ti to přeje, ale jsou i lidé, kteří tě mohou obviňovat z protekce.
Alice: To ani ne. Spíš: „Ty máš slavnýho tátu? Oukej, tak mi zařiď lístky na to a na to.“ Já jsem po tátovi velice tvrdohlavý člověk, a když mi někdo řekne, ať to udělám, tak to neudělám jen z toho důvodu, že mi to někdo řekl. Takže ve škole se lidem nelíbilo, že jim odmlouvám.
Láká tě hudební kariéra? Je to to, co budeš dělat?
Alice: Asi jo, spíš jo. Ale v téhle generaci, kde tohle dělá každý třetí člověk, tak je to těžké. Hlavně proto, že všichni dělají podobné věci. Nikdo nedělá šťastné písničky, protože v té mladší generaci jsou lidé v depkách – z bůhví čeho. Nevím.
Ondřej: Ale to tě můžu uklidnit, já myslím, že to je v každé generaci. Tohle není generační věc, ale věková. Od dvanácti do sedmadvaceti let není in dělat něco veselého, ale hledat depresivní stránky. Proto jsme také v osmnácti všichni milovali Nirvanu a Black Sabbath.
O čem dalším promluvil muzikant Xindl X:
- Jak vznikl pseudonym Xindl X
- Jak se učil muziku a hrát na kytaru
- Zda plánuje pokračování seriálu Comeback
- Jak hubnul a také jak tloustnul
- Jak teď vypadá jeho životní styl
Na fotografie Xindla X a jeho krásné dcery Alice se můžete podívat v naší fotogalerii.
Související články
