Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Druhým hostem letního speciálu talkshow Na kafeečko, Hudební léto, se stal muzikant Ondřej Hejma z kapely Žlutý pes. V rozhovoru s Miluškou Bittnerovou zavzpomínal na své hudební začátky, ale také na své působení přísného porotce v prvních řadách SuperStar. Co prozradil o svých havajských košilích nebo kudrnatých vlasech? A jak vzpomíná na Šárku Vaňkovou a Anetu Langerovou?
Muzikant Ondřej Hejma (74) vzpomenul v talkshow Na kafeečko na dobu, kdy zasedal jako porotce v prvních řadách SuperStar. Televizní diváky tenkrát fascinovaly nejen jeho kudrnaté vlasy, ale také barevné havajské košile.
„Došlo to tak daleko, že mi lidé ty košile posílali i domů – normálně koupili v sekáči nějakou košili, zabalili jako bonboniéru – nebo to dali přímo do bonboniéry – a poslali. Sahal jsem do té bonboniéry a děti řvaly: ,Nežer to! Co když tě chtějí zabít?' Protože jsem třeba urazil Šárku Vaňkovou, a to byl tenkrát smrtelný hřích. Takže jsem musel být opatrný,“ přiznává v talkshow s Miluškou Bittnerovou. „Ta hysterie byla někdy až komická,“ dodává muzikant, kterého si můžete s kapelou Žlutý pes poslechnout na živo už 24. července v legendárním pražském klubu Modrá opice.
Ondřej Hejma o fenoménu SuperStar
Lidé si dnes ani neumí představit, jak moc byla tenkrát slavná SuperStar.
To bylo strašný, ano. Tehdy jsem pochopil, co říkal Karel Gott – že vůbec nesmí do MHD. Nesmí vkročit do tramvaje nebo do metra. V jistých fázích SuperStar to bylo úplně stejné. Ale zároveň jsem pochopil, jak je to krátkodobé. SuperStar byla v neděli, v pondělí toho byl národ plnej, a to jsem fakt do MHD nemohl. Ale kolem čtvrtku nebo pátku už bych mohl nakouknout. Pozornost okamžitě klesala a čekalo se zase na další neděli. A to ještě v podstatě nebyl internet, nebyly sociální sítě. Dnes je to celé na desátou. Takže ano, byl to obrovský zážitek.
Měl jsi tam výborné modely havajských košil. Tohle jsi měl vždycky rád?
Tohle, co mám dnes, je umírněné.
Kadeřnice Blanka Hašková, která dělá StarDance, pečuje také o vlasy Ondřeje Hejmy.
Zdravíme Blanku, ano, jednou za čas to natočím. Kulma už mě nebaví.
Dělali ti tam lokýnky – to jsi chtěl?
No jasně! Když už jsi to načnula, tak tohle je moje další úchylka. Já nejsem úplně normální člověk a od dob hippies jsem miloval vlasáče, máničky všeho druhu – to bylo moje. Jenže bohužel tam nebyl kvalitní materiál. A tak jsem záhy objevil trvalou. Už na začátku 70. let, bylo mi dvacet. Stával jsem ve frontě v Tuzexu ve Smečkách s těmi šlapkami z Václaváku na trvalou Schwarzkopf. Jedna moje známá, manželka kytaristy, mi to potom dělala ve dřezu, v umyvadle. Byl jsem takhle kudrnatý odjakživa. A to už byla chemie! Do té SuperStar už se chemie nehodila, tak řekli, že zkusíme kulmu. Tím mi ty vlasy zničili úplně. Drž si kulmu od těla!
Dělali s tebou neuvěřitelné věci, byl jsi i vodník Česílko.
No jasně, nebo Ovčí babička. Ale já jsem jel i v melírech. Pozor. Ten šis tam musí bejt!
S první řadou SuperStar jste nevěděli, do čeho jdete, a reakce lidí musely být i útočné. Byl jsi přísný porotce.
Byl. Ten, co sedí vlevo, ten má být přísnější. To se ví. Ale došlo to tak daleko, že mi lidé ty košile posílali i domů – normálně koupili v sekáči nějakou košili, zabalili jako bonboniéru – nebo to dali přímo do bonboniéry – a poslali. Sahal jsem do té bonboniéry a děti řvaly: „Nežer to! Co když tě chtějí zabít?“ Protože jsem třeba urazil Šárku Vaňkovou, a to byl tenkrát smrtelný hřích. Takže jsem musel být opatrný. Ta hysterie byla někdy až komická.
Sleduješ dodnes jejich osudy?
No jasně. Jako kolegové. Je to rok nebo dva, co jsme potkali Anetu Langerovou. Někde jsme hráli – a ona už je taková otrkaná! Pamatuji si ji, když jí bylo v SuperStar nějakých osmnáct. Ona vždycky seděla v koutě, srkala lahváče, byla introvertní, s nikým se nebavila. Ostatní lítali za klukama nebo za holkama… no a teď už je z ní profesionálka. To je úžasný.
Tipovali jste, že bude vítězka?
Ona měla víc předpokladů než ostatní, protože má nádherný hlas. Sytý hlas s perfektní intonací, a byl tam i prožitek, člověk to cítil. To je u každé kariéry hlavní, musíš mít nějaký příběh. Proto je moje kariéra nahoru a dolů, protože můj příběh je složitý, ale u ní to bylo jasný. Ona se z toho všeho vyzpívává. A zasahuje lidi naprosto na komoru.
Překvapil tě někdo z nich příjemně ve smyslu, že došel dál, než sis myslel?
Například Ben Cristovao. To sice byla třeba pátá série, tuším že 2009, a říkal jsem si, že je takovej milej. Manželka jezdila se mnou a vždycky se dívala na Beníka, jak je miloučkej. Dneska, ty vo*e, má vyprodané O2 areny a jede jak drak. Tohle pro mě bylo překvapení. Když se to vezme pěkně do ruky, tak to jde.
Přišli někdy rodiče, dali ti dítě a řekli: „Má na to?“
Ne. Bohužel, protože někteří to měli udělat. Nebudu do toho zabrušovat, ale je fakt, že motivy lidí byly zajímavé. Zdaleka ne všichni si mysleli „já jsem dobrej, proto tam jdu“, ale nechali se tam dostrkat. A to většinou končilo velice špatně.
Poznáš na první dobrou, kdo na to má a umí se prosadit?
Jasně, určitě si o tom v tu chvíli něco myslíš. A navíc – já jsem v té době poprvé začal nosit brýle. Do svých padesáti jsem brýle nenosil a v jednu chvíli jsem si v té první řadě nasadil dioptrické brýle. Já jsem to dokonce i viděl! Viděl jsem, jak vyzařují nějaké ty aury, ale bylo to jen tím, že jsem měl konečně ty brýle. Zasahovalo to lidi, ale i prezidenty. Vezmi si, Václav Havel, tak z něj se vyklubal tajný fanoušek SuperStar.
Ne!
Já jsem to netušil. Byl jsem si kupovat knížku v té jeho knihovně a u pultu se najednou ozvalo: „Pan prezident by s vámi chtěl hovořit.“ „Ježíš marjá, zase nějaký průser!“ Velice slušně si se mnou povídal, vlastně o ničem, a když jsem po pěti minutách odcházel, tak se ke mně přitočil: „Prosím vás, vyřiďte té Anetě, že dělá dobře, že ty reklamy nebere!“ A bylo to jasný! On jí prostě fandil. Měl zpěvačky rád, třeba taková Marta Kubišová. Václav Klaus tvrdil, že se nedívá, pohrdal televizí. Ale od jeho vnoučat vím, že občas když seděl v koutku a četl Financial Times, tak po očku sledoval, jestli Šárka, nebo Aneta. Takže jo, byly to zajímaví příběhy.
Šel bys do toho znovu?
Ale jako proč ne, ale dnes už to není aktuální. Dnes už ne. Musí to být lidé, kteří se spojují s mladou generací, pro kterou je tahle soutěž dělaná.
IQ 140 z vás dělá normálního člověka
Moderoval jsi také Chcete být milionářem, což navazuje na fakt, že máš IQ 140. Jak se s tím žije? Neobtěžuje tě to?
Ale prosím tě. Televize Nova tenkrát vymyslela soutěž IQ národa, a pozvali do studia spoustu lidí podle profesí – policajti, doktoři, a potom VIP. Byli tam se mnou Leoš Mareš, Roman Šmucler, Mirek Topolánek.
A ti všichni měli nižší IQ než ty.
Proboha, já nevím. Byly to těžké testy, nevím, jak to vypadalo v televizi. Vyplňovali jsme všechny ty číselné řady. V závěru řekli, že největší IQ má Ondřej Hejma. „No jasně, dělají si ze mě prdel, je to nějaký scénář.“ Ale tuhle nálepku ti dají a už ji nikdo neodlepí, to se nedá nic dělat. Ale život je to úplně normální. Člověk má na všechno nějaký názor, to je pravda, to je prokletí.
Jsi tím známý, to je pravda.
Kdybych uměl mlčet, kde bych dneska mohl být.
Jak se ti dělal ten Milionář? Je těžké nebýt za blbce, zároveň nebýt přechytralý. Byl to jiný formát.
Myslím, že ty otázky jsem dopředu nikdy neznal. V podstatě jsem soutěžil s nimi. Vtip je, že je musíš natahovat, napínat, případně lehce poplést nebo jim pomoct. Tohle jsem nedělal, protože jsem soutěžil s nimi, a to možná přidalo na autenticitě.
Dabing porna můžu vyvrátit
Ráda bych zde také vyvrátila, že jsi daboval porno.
Ano!
Jestli je někdo známý dabér, tak je to František Filipovský a ty.
Ano. Je to strašný, ale je to tak. František dostal spoustu cen a já pořád čekám. Jeho dabing byl lepší než originál. Ale je to tak, byla to krásná doba, osmdesátky, které jsem v Sametové zatajil. Tenkrát přišel úžasný fenomén, video. Dnes už se to ani nepoužívá, je to nezajímavé. Tehdy to byl ďáblův nástroj – věc, do které se strčila kazeta, a najednou jsi byla v Hollywoodu. Ale málokdo tenkrát uměl anglicky, a už vůbec nebyl nikdo, kdo by uměl z voleje překládat filmy. Takže jsme to dělali, a to bylo mé kratičké období, kdy jsem měl opravdu pocit, že dělám něco užitečného, něco pro lidi. Dneska se to zneužívá na sloganech, ale opravdu to bylo pro lidi.
V té době jste na tom i vydělávali, ne? Jel v tom s vámi i Karel Gott.
Já ti dám, že vydělávali. Za prvé, Karel už měl vyděláno, ale byl velký fanoušek filmu. Takže on to dělal proto, aby se sám podíval na toho nového Jamese Bonda. Takže jsme překládali a pouštěli to do lidí. Za dveřmi už stály hvězdy tehdejší pop music. Ale ne, dostal jsem maximálně na benzin.
Lidé už to neznají, ale jeden hlas daboval všechny postavy.
Říkalo se tomu polský dabing, protože Poláci to takhle mají dodneška. Ušetřily se tím peníze. Filipovský byl drahý. Dobrý, ale drahý. Anglicky je to voice over a základem u simultánního tlumočení je, že do něj nesmíš dávat emoce, nesmíš hrát. To je prostě zakázaný.
A to porno jste teda nedabovali?
Dokonce existuje důkaz - jsem angličtinář, překládal jsem americké trháky, ale porno bylo z nějakého důvodu výhradně v němčině.
Místo bazénu mám ošlejch
Dabing za nás brzy vezme AI. Nicméně ty ses před šesti lety přiznal, že jsi začal být velkým zahrádkářem.
To jsem byl asi v jistém pohnutí mysli, nebo šlo o vyřčené přání. Jestli je někdo zahrádkář, tak je to moje manželka. Dokonce to chytlo další fázi. Měli jsme hezkou zahradu, měl jsem tam golfový green – s hůlkou, s jamkou, moc dobře to vypadalo. Nádherná meruňka, vistárie, kterou nám lidé záviděli. To všechno nechala vyrvat, bazén vyrvala ze země, měli jsme ten klasický na tři tempa, a celé znova.
Teď máme novou zahradu a její princip je, že je jedlá. Všechno, co tam roste, se dá zároveň sníst. Učím se díky tomu úplně nová slova: „Miláčku, chceš k tomu ten ošlejch?“ Je to v podstatě cibule. Byl jsem vlastně naštvaný, protože zahradníci jsou dneska hrozně drahý, a jak jsou drahý sazenice? To nechtěj vědět! Ale nedávno jsme seděli – a ono se jí to vlastně povedlo, je to pěkný.
Navíc máš ošlejch.
Místo bazénu je jezírko s vodopádem, hotová Niagara.
Ty jsi nehnul ani lopatkou?
Ne. Vždycky jsem sekal trávu, ale asi jsem dosekal.
O čem dalším promluvil Ondřej Hejma:
- Jaké byly Ondřejovy začátky s hudbou
- Kdy vznikl Žlutý pes a podle jakého plemena
- Proč byl jeho ikonou Ivan Hlas
- Proč vyvolala velkou diskuzi píseň Sametová
- Díky čemu přežil návykové látky v hudebním byznysu
Na fotografie Ondřeje Hejmy se můžete podívat v naší fotogalerii.
