Nekonečný boj se škůdci lesa. Nad člověkem stále vyhrávají

Nekonečný boj se škůdci lesa. Nad člověkem stále vyhrávají
Zdroj: Pixabay
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Pokud se vám zdá, že pandemie koronaviru je nekonečná a boj s virem člověk stále prohrává, podívejte se, s čím bojují české lesy. Nekonečnou válku vedou lesníci v některých regionech už od 19. století. Zabiják smrků, který však nepohrdne ani borovicí nebo modřínem, se jmenuje kůrovec.

Redaktor
Redaktor 12. srpna 2021

Extrémní podnební jevy, které v českých končinách nemají obdoby, globální oteplování a velká životaschopnost škůdce. To všechno je důvodem, že skóre je už velmi dlouho 1:0 pro kůrovce. 

S kým máme tu čest?

Nejrozšířenějším druhem podkorního hmyzu, který se u nás zabydlel, je lýkožrout smrkový. Jde o původní hmyz, který se vyskytuje ve většině zemí Evropy, a i když jsou jeho přirozeným útočištěm odumřelé stromy, v případě nedostatku nepohrdne ani oslabenými, ale i zcela zdravými dřevinami. 

Jak už bylo řečeno, nejčastěji napadá smrky, zaznamenán však už byl i v modřínových a borovicových monokulturách. Každý rok se vyvinou dvě generace škůdce, protože mu ale pomáhá zmíněné extrémně teplé počasí, došlo v minulých letech i k rojení třetí generace.

Škůdci nemají rádi hory

Kůrovec má v přírodě i další následovníky, vypořádat se snaží lesní hospodáři také s přemnoženým lýkožroutem lesklým, který se zaměřuje především na mladší dřeviny. Na Severní Moravu z polského Bělověžského národního parku byl v minulosti zavlečen také lýkožrout severní, který je nebezpečný proto, že na rozdíl od svých příbuzných je více odolný proti zimě.

Pro všechny tři škůdce však platí jeden společný znak: jejich výskyt slábne se stoupající nadmořskou výškou, proto horské oblasti zůstávají prozatím ve větší míře ušetřeny. 

Zpět ke kůrovci. Je to opravdu silný protivník, potravu si totiž vyhledává za letu, což mu s pomocí povětrnostních vlivů umožňuje napadat i dřeviny vzdálené od svých přirozených útočišť. „V naší současné krajině mají ideální podmínky pro to se šířit i na desítky kilometrů,“ vysvětlil pro server Aktuálně.cz Otakar Holuša z Mendelovy univerzity v Brně s tím, že smrky lýkožrouty přitahují proto, že když je chladno, zpomaluje se dospívání kůrovce a zkracuje se období, kdy mohou žrát. „Navíc čím je teplejší klima, tím více oslabený strom kůrovci ‚voní‘ a tím více ho láká.“

Spory ohledně kácení

Kromě státních orgánů na ochranu přírody a krajiny se škůdcem musejí bojovat i obyčejní vlastníci lesní půdy. Zamezení množení kůrovce v českých lesích je pro všechny zcela bezpodmínečné, ne každý si to však již uvědomil. Dokládají to třeba spory ohledně kácení postižených stromů, a to hlavně v chráněných krajinných oblastech a národních parcích.

Střetává se zde zájem na co nejefektivnějším zastavením kalamity přímo v zárodku na jedné straně a obava, že tyto unikátní ekosystémy budou nenávratně změněny k nepoznání na straně druhé.

Škola líčení: Jak nanášet make-up a korektor? Vizážistka Diana vás provede líčením krok za krokem

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články