Facebook
Instagram
Na začátku září loňského roku se v berlínské zoologické zahradě narodila pandí dvojčata, kterým nikdo neřekne jinak než Pit a Paule. Dosud tato roztomilá mláďata byla před veřejností ukrytá, to už ale neplatí. Ve čtvrtek se totiž ukázala i lidem, kteří v dalších dnech vezmou německou zoo útokem.
„Meng-meng je mámou – a to hned dvojnásobnou! Jsme tak šťastní, nemáme slov!“ chlubila se na začátku září berlínská zoo na sociálních sítích. První z mláďat se narodilo před 19 hodinou, další přišlo na svět asi o hodinu později. Vážila 186 a 136 gramů.
Jeden je po mámě, druhý po tátovi
Teď jim je pět měsíců a chystají se prozkoumat svět. Jeden z pandích chlapců dostal jméno Meng Yuan a druhý Meng Xiang, vyslovovat by se však měla jako Mong Mong a Mong Chiang. Chovatelé si s tím ale hlavu nelámou a pandím mladíkům vymysleli přezdívky Pit a Paule.
Pečovatelé říkají, že Meng Xiang má dlouhý čenich přesně jako jeho táta, po kterém rád i lenoší a užívá si klidu. Zato Meng Yuan má, stejně jako jeho máma, krátký čenich, a taky rád zdolává kdejaké překážky, které se mu postaví do cesty.
Už dnes je ve svém výběru mohou spatřit i všichni návštěvníci, kteří do zahrady v hlavním městě Německa zavítají. Kromě Berlína v Evropě pandy chovají ještě v Rakousku, Španělsku, Finsku, Belgii, Skotsku, Francii či Nizozemsku. Ovšem pandí chov, to není jen tak, v první řadě se totiž jedná o pořádný byznys.
Všechny pandy jsou totiž čínským majetkem, což platí i pro mláďata. A získat pandy do své zoo, to je velmi zdlouhavý a náročný proces, ve kterém má hlavní slovo čínský prezident, který pandy zapůjčuje jen těm zemím, se kterými Čína udržuje dobré vztahy.
Milion dolarů za rok
Hodně nákladné je také vybudování pandince. Uvádí se, že berlínskou zoo přišel na deset milionů eur a další milion dolarů ročně stojí pandí pronájem. A hodně drahé jsou také investice do bambusu, kterým se pandy živí.
Ovšem mít pandy ve své zahradě, to je zároveň hodně úspěšný byznys. Pandy každoročně lákají desetitisíce fanoušků a v jednotlivých zoo se navíc prodávají suvenýry s motivy těchto roztomilých zvířat, která zkrátka táhnou.
Pochopitelně se najdou i kritici, kteří chov pand v zoologických zahradách odsuzují. Například největší nezisková organizace bojující za práva zvířat na světě PETA uvádí, že v roce 2016 bylo do přírody vpuštěno jen sedm pand a pouze pět z nich přežilo. Berlínská zoo však poukazuje na to, že uvolňovací program funguje teprve od roku 2003 a na jeho výsledky je tak třeba ještě počkat.
Pojedete se na ně podívat?
Teď se ale všichni radují z mláďat v berlínské zoo. Jejich cesta na svět totiž nebyla vůbec snadná. Pandy jsou březí jen tři dny v roce a Meng-Meng ani její starší partner Ťiao-čching, kteří byli do Berlína zapůjčeni na patnáct let, byli navíc sexuálně nezkušení a poprvé se spářili teprve loni v dubnu.
O malá dvojčata se teď v zoo starají jako o celebrity. Pit a Paule okolo sebe mají tým ošetřovatelů i dva čínské odborníky, kteří o ně pečují už odmala. A oba se mají čile k světu.
Do Berlína jsou to z Prahy asi čtyři hodiny jízdy autem. Neláká vás jet tato rozkošná mláďata omrknout?
