Facebook
Instagram
Zoo byla otevřena 28. září 1931, tehdy ještě jako staveniště zoologické zahrady na ploše 24 hektarů. Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem. Nyní patří pražská zoologická zahrada k těm nejkrásnějším na světě a každoročně se stává nejnavštěvovanější turistickou atrakcí.
Snaha o založení pražské zoo
Když v roce 1881 napsal hrabě Mořic ze šlechtického rodu Sweerts-Sporck otevřený dopis s výzvou výstavby zoologické zahrady v Praze na počest připravovaného sňatku korunního prince Rudolfa, vyvolal mezi lidmi diskuzi. Otevřený dopis dokonce otiskl pražský deník Prager Tagblatt, ale myšlenka realizována nebyla. S touto vizí přišlo posléze i několik dalších osob, avšak opět bezúspěšně. Prvním záchvěvem byla činnost Spolku pro zoologickou zahradu v Praze, které se v roce 1896 podařilo vytvořit na pražské Letné prostor, kde se budou exotická zvířata vystavovat. Výstavní prostor na Letné se skládal z ptačí voliéry, opičince a rybníka.
Stěžejní rok 1904
Zlomovým však byl rok 1904, kdy se postupným vlivem cestovatele Jiřího Němce a středoškolského profesora Jiřího Jandy povedlo navázat spolupráci s vedením města Prahy o budoucím plánování zoologické zahrady. Stěžejním problémem bylo zajištění vhodného pozemku a navíc veškerou práci na tomto projektu zdržovala 1. světová válka. Teprve až v roce 1922 se podařilo získat vhodné pozemky v Troji na výstavbu vytoužené zoo. Velkostatkář Alois Svoboda šlechetně daroval své pozemky městu pod podmínkou, že na nich vyroste zoologická zahrada. Od roku 1926 se po dlouhých přípravách spustila realizace projektu včetně výstavby pavilonů, úprav terénu a dalších činností.
Velkolepé otevření
Ke slavnostnímu otevření zoo došlo 28. září 1931 a středoškolský profesor Jiří Janda, který stál u celého zrodu nápadu, se stal jejím prvním ředitelem. Tehdy mu bylo rovných 67 let. Celému projektu okolo pražské zoo věnoval více než polovinu svého života a i po otevření zahrady čelil neustálým útokům ze strany odpůrců, kterým se projekt nezamlouval. V čele zahrady stál celých 6 let a v roce 1938 zemřel na následky vyčerpání. Trpěl však i těžkou srdeční chorobou.
Lotta, Šárka a lachtani od Buriana
Prvním zvířetem, které v pražské zoologické zahradě žilo, byla vlčice Lotta. Po ní následovala lvice Šárka. Dalšími zvířaty byli například koně Převalského. V projektu pražské zoo se angažovaly i celebrity. Například český herec Vlasta Burian daroval dva roky po otevření zahrady dva lachtany. V roce 1935 byl postaven pavilon šelem pod skálou a o dva roky později se v zoo podařilo odchovat mládě kondora andského, což se nikdy nikomu v historii nepodařilo.
