Před devíti lety zemřel spisovatel Arnošt Lustig: Přežil pochod smrti, nezdrtili ho ani komunisté, stal se šéfredaktorem Playboye

Arnošt Lustig byl český židovský spisovatel a publicista světového významu, autor celé řady děl s tématem holokaustu.
Zdroj: Profimedia
Arnošt Lustig byl český židovský spisovatel a publicista světového významu, autor celé řady děl s tématem holokaustu.Pocházel z rodiny malého obchodníka. Narodil se v Praze-Libni, kde s rodiči a sestrou Hanou bydlel na Královské třídě čp. 428 (Sokolovská) a po čase na Královské čp. 137.Zde také vychodil obecnou školu a začal studovat na reálce, ze které však byl roku 1941 z rasových důvodů vyloučen (jako Žid), poté se vyučil krejčím.13. listopadu 1942 byl poslán do Terezína; později poznal i další koncentrační tábory Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti (z Buchenwaldu do Dachau) a ukrýval se až do konce války v Praze.+ 3 fotky+ 4 fotky

Světově uznávaný spisovatel a novinář se ve své tvorbě zabýval především tématem holokaustu. Není divu, sám totiž díky svému židovskému původu prošel několika koncentračními tábory. Dokonce se mu v dubnu 1945 podařilo uprchnout z transportu smrti a válku jako zázrakem přežít.

Petra Járková
Petra Járková 26. 02. 2020 07:00

Kvůli židovskému původu si prošel spisovatel a novinář Arnošt Lustig během druhé světové války peklem. Domovem se mu stalo několik koncentračních táborů, kde jako zázrakem přežil nelidské chování i tyranské způsoby. O tom, že musel prožít neskutečné hrůzy, kterého ho zcela jistě doživotně poznamenaly, není pochyb. Nejhorší na tom je, že neměl klid ani po válce, byl totiž trnem v oku i komunistům.

Z koncentráku do koncentráku

Arnošt Lustig se narodil v roce 1926 do rodiny drobného obchodníka v Praze. Jeho studium překazila válka, kdy byl kvůli židovskému původu ze školy vyloučen a v roce 1942 ve svých 16 letech poslán do koncentračního tábora v Terezíně. Po nějakém čase byl přemístěn do Osvětimi a následně Buchenwaldu. V koncentračních táborech zemřela velká část jeho příbuzných. Jemu se však povedlo přežít hrůzy těchto zařízení a v dubnu 1945 dokonce uprchnout z transportu smrti. Do konce války se pak musel Lustig skrývat.

Inspirace Terezínem

Do svého prvního díla s názvem Noc a naděje čerpal Lustig inspiraci z terezínského ghetta. Knihu vydal až 12 let po skončení války a nakonec nezůstal jen u ní. Téma holokaustu ho pronásledovalo celý život. Následovalo mnoho dalších knih a publikací. Nejzásadnějšími se staly romány Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Dita Saxová nebo Nemilovaná.

Trnem v oku komunistům

Po válce vstoupil Lustig do KSČ, ale jeho nadšení stranou nemělo dlouhé trvání. Brzy se stal komunistům trnem v oku a dostal se na seznam zakázaných autorů. V srpnu 1968 trávil Arnošt Lustig se svou rodinou a dalšími novináři a umělci dovolenou v Itálii. Zde se ráno 22. srpna dozvěděl o invazi vojsk Varšavské smlouvy v Československu. Do Prahy se už se ženou a dětmi nevrátili a rozhodli se emigrovat.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy

Nejprve zamířil do Jugoslávie, pak do Izraele a nakonec skončil v USA, kde vyučoval na univerzitě ve Washingtonu. Do Československa se nakonec vrátil po roce 1989. I zde pokračoval v tvorbě. Příkladem může být trilogie o osudech tří židovských žen (Colette, Tanga a Lea). Colette se dočkala několika filmových zpracování. V roce 1995 se stal šéfredaktorem české mutace časopisu pro pány Playboy.

Rakovina lymfatických uzlin

Lustig si těžkou diagnózu, rakovinu lymfatických uzlin, stejně jako svůj věk nechtěl připouštět. Onemocněl jí v 80 letech, ale přesto doufal, že ji porazí. V posledních dnech byl už natolik zesláblý, že nedokázal vstát z postele. Přesto plánoval, že jakmile mu bude líp, zajde si do restaurace v Pařížské ulici na jahodové knedlíky, pak se projde po Staroměstském náměstí, zajde na pivo a koupí si letenku do Ameriky. Bohužel už se toho nedočkal a 26. 2. 2011 boj s touto zákeřnou nemocí prohrál.

NA TO, JAK ŠEL ČAS S ARNOŠTEM LUSTIGEM, SE PODÍVEJTE DO GALERIE:

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články