Facebook
Instagram
Očekávaný příchod dítěte je jednou z nejradostnějších zpráv v životě člověka, tím spíš, když se jedná o vytoužené miminko. Ovšem těhotenství může skrývat i řadu nástrah. Nejrizikovější je pro těhotné ženy první trimestr, během něhož z ordinací lékařů často odcházejí se slzami v očích a smutnou diagnózou - samovolný potrat nebo zamlklé těhotenství, u kterého je ve většině případu nutné operativně odstranit plod z dělohy. Zjištění, smíření se s touto krutou zprávou a následný operativní zákrok probíhá v extrémně krátké době, a proto u těchto žen může podle nedávné studie docházet k posttraumatickému stresu.
Studie z Velké Británii ukazuje, že ženy, které potratí v raném stádiu těhotenství, potřebují citlivější a specifičtější péči. „Byla jsem v naprostém šoku,“ vzpomíná šestatřicetiletá Toni Edwards – Beighton, která potratila v roce 2016.
Myslela jsem, že se zblázním
Toni a jejímu manželovi Mattovi bylo sděleno, že jejich vytouženému dítěti přestalo bít srdíčko ve dvanáctém týdnu. „V noci jsem cítila, jak se mezi mé nohy dostalo něco ve velikosti dlaně,“ popsala Toni. „Zavolala jsem do nemocnice a oni mi řekli, ať přinesu těhotnou tkáň a že se jí zbaví. Ale nebyla to žádná tkáň, bylo to mé dítě,“ připomněla krutou zprávu.
Neočekávala však, že po potratu bude ještě následujících osm dní silně krvácet a bude si muset projít i bolestivými kontrakcemi. „Myslela jsem, že se zblázním. Neměla jsem informace o tom, co se děje, ani o tom, co mám očekávat,“ vzpomínala Toni na situaci, kterou si prošla. Tím to ale neskončilo, protože začala trpět panickými stavy i úzkostmi, což často odnášela její, v tu dobu čtyřletá, holčička.
Trápící se Toni byla po několika měsících diagnostikována posttraumatická stresová porucha a bylo jí nabídnuto poradenství. To ale odmítla, protože v té době byla opět těhotná. „Těchto devět měsíců pro mě bylo příšerných, protože jsem byla přesvědčená, že o své dítě znovu přijdu,“ popsala žena z anglického Leicesteru. Nyní však s manželem mají dvě zdravé holčičky – osmiletou Phoebe a dvouletou Willow.
Traumatizující zážitek
Toni teď prožívá šťastné chvíle, má za sebou však i hodně krušné časy. Stejně jako řada dalších. Ve studii, kterou provedli Imperial College London a KU Leuven v Belgii, bylo zkoumáno 650 žen. U 29 procent z nich se po jednom měsíci od ztráty dítěte projevily příznaky posttraumatického stresu. Po devíti měsících pak toto číslo kleslo na 18 procent. U většiny zkoumaných žen došlo k předčasnému potratu před ukončeným dvanáctým těhotenským týdnem, u ostatních se jednalo o mimoděložní těhotenství.
Ženy také vyplňovaly dotazníky, které mapovaly jejich pocity v průběhu roku. Jeden měsíc po ztrátě mělo 24 procent z nich příznaky úzkosti a 11 procent deprese. „Pro některé ženy je to poprvé, co zažily něco, co je mimo jejich kontrolu,“ řekla doktorka Jessica Farren, podle níž potrat může být velmi traumatizujícím zážitkem. Ženy, které si tímto prošly, by dále měly být sledovány. „Aby se posoudila jejich duševní pohoda a mohla být nabídnuta podpora těm, které to potřebují. Rutinně by se mělo poskytovat poradenství, aby ženy připravilo na následné další těhotenství,“ zaznělo také ve studii.
