Velikonoční mrskačka: Znáte všechny názvy pro pomlázku? Dříve s ní dostávaly ženy, krávy i stromy

22. dubna 2019
Pinterest
Pinterest

Co doopravdy víte o pomlázce? Každý kraj má pro ni svůj specifický název. Ve středních Čechách nebudou vědět, co je to dynovačka, v Brně na vás zase budou koukat jak na blázna, pokud budete mluvit o pamihodu. A co vy, věděli byste, co je kucar, šmirgust, korbáč, šihota, čugár, tatar, roučačka, kyčka nebo houdovačka?

Jaký je smysl Velikonoc?

Smysl Velikonoc je ve všech zemích stejný – oslavit svátky jara. Tradice se ale liší. Zatímco u nás je pondělní pomlázka něčím, co se nedá vynechat, naši západní sousedé považují šlehání pomlázkou z proutků přes zadek za násilí páchané na ženách.

Co symbolizuje pomlázka?

U nás muži mladé, většinou spletené vrbové či březové proutky, používají k tomu, aby jimi předali ženám do těla životadárnou mízu stromů. Pomlázka by měla totiž omlazovat.

Kdo ji používal?

Mladým dívkám proutky předávaly svou pružnost, zdraví a svěžest. Pár ran pomlázkou mělo ale větší význam u vdaných žen – umlčet jejich komandování a klevety. Hospodáři, ti si pomlázkou museli „posvítit“ také na čeládku, alespoň pokud chtěli, aby byla i nadále pracovitá a nezahálela. Když dostala chasa, vyšlehal statkář také krávu, aby se brzy otelila, a ovocné stromy, aby rodily ty nejlepší plody.

Křesťané vs. pohani

I když jsou Velikonoce nejvýznamnějšími křesťanskými svátky, kdy si věřící připomínají umučení Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání, nedodržují tradice jen křesťané. Například pohané je slaví také. Ti vítali jaro, radovali se z nového života a mnohé jejich zvyky se přelily do podoby dnešních Velikonoc.

Zavří­t reklamu