Výročí narození hokejové legendy Ivana Hlinky: Jeho největším úspěchem bylo japonské Nagano

25. ledna 2019
facebook
facebook

„Dlouhej“.
„ Šéf“.
Pan Trenér. Nositel Medaile Za zásluhy III. stupně. Muž stojící za největším úspěchem české hokejové reprezentace: zlatem ze zimních olympijských her. Pod jeho vedením česká a československá reprezentace vzkvétala.

Narodil se 26. ledna 1950 v Mostě, žil nejprve v Louce u Litvínova a později přímo v Litvínově samotném. Vystudoval VŠE i Fakultu tělesné výchovy UK v Praze. Od šesti let se věnoval hokeji, o deset let později už nastupoval za litvínovský klub: již v pouhopouhých dvaceti letech se stal kapitánem a začal hrát také za národní tým. S ním vyhrál třikrát zlato, pětkrát stříbro a třikrát skončil bronzový. Jako hráč má ze ZOH stříbro a bronz.

V roce 1981 opustil, legálně, Československo, aby mohl hrát v NHL za Vancouver. O dva roky později se vrátil a působil ve Švýcarsku, svou aktivní kariéru ukončil tam, kde začal: v Litvínově, a to roku 1987. Už od předešlého roku ovšem působil jako trenér.

Trenérem československé reprezentace se stal v roce 1991 – ačkoli přišly ihned výsledky, následovaly je pády a on raději odešel do Itálie. Pak se ovšem vrátil a díky jeho kouzlům národní tým České republiky získal v roce 1998 v japonském Naganu zlatou olympijskou medaili: moment, který si doteď pamatují všichni hokejoví fanoušci, kteří jen tento ohromný úspěch vnímat mohli.

Poté trénoval tým v Pittsburghu, pak také Avangard Omsk. V roce 2002 byl uveden do Síně slávy českého hokeje.

Trenérem české reprezentace se měl stát potřetí, dokonce podepsal smlouvu: ale v srpnu 2004 zemřel na následky autonehody poblíž Karlových Varů.