Život herce Karla Högera byl jako na houpačce. Byl v protinacistickém odboji, ale zároveň ho donutili hajlovat. Komunisty označil za demagogy, přitom ale podepsal Antichartu. Jeho velkou vášní bylo divadlo, které ho v těžkých chvílích vždy podrželo nad vodou, stálo však také za jeho skonem.
Karel Höger (17. června 1909 až 4. května 1977) se kromě herectví, v němž dosáhl mistrovských kvalit, věnoval také pedagogice, spisovatelství a recitování. Byl příznivcem esperanta. Během svého života získal také ocenění zasloužilý a národní umělec.
Karel Höger byl nejmladší ze 13 dětí
Karel Höger to měl poměrně těžké už od narození. Vždyť ani nevěděl přesné datum, kdy přišel na svět. Rodný list (tehdy křestní) uváděl 17. červen 1909. Maminka mu ale tvrdila, že se narodil 14. června, to druhé datum byl prý den křtu. Jenomže v dokumentu, potvrzujícím pokřtění na faře, je dokonce ještě třetí datum, 23. června. Karel byl poslední ze třinácti dětí, otci bylo šestašedesát, mamince jednačtyřicet.
Jakožto nejmladšímu dítku mu doma familiérně říkali benjamínku Kadle. Již od raného věku vykazoval Karel značný umělecký talent. Začalo to kreslením, poté přišla na řadu hudba - housle i klavír. A na vojně saxofon. V civilu se ale z nadějného muzikanta stal na nějakou dobu pan učitel, vystudoval brněnský učitelský ústav. Dětem prý učivo přednášel jako pohádku. Žáci ho za to milovali, inspektoři na přepadových kontrolách již méně.
A pak přišlo na řadu herectví, kariéru rovnou započal coby milovník. Prý na to měl ideální obličej: výmluvné oči a jakoby trpitelsky, stažená ústa. Nejdůležitější byl ale jeho vemlouvavý hlas. On sám měl raději své pozdější role intelektuálů. Základem mu bylo vždy divadlo, pak až rozhlas a televize. Věnoval se také psaní statí, článků a různých příspěvků. Stihl také několik desítek rozhovorů.
Potíže s oběma režimy
Karel Höger byl za druhé světové války velmi aktivní v odboji, často riskoval vlastní život. Přesto ho v roce 1942, spolu s ostatními umělci, donutili nacisté vztyčenou pravicí přísahat věrnost Třetí říši. Po kapitulaci Němců ho ale účast v odboji uchránila před nařčením z kolaborace.
Ale ani za komunistů neměl klid. Když je označil za demagogy, dva roky si ve filmu neškrtl. V roce 1977 podepsal Antichartu. Jako řada jeho dalších kolegů. Politika a divadlo ale nešly u něj dohromady. Takové uspořádání ho začalo psychicky deptat.
Infarkt v den výpovědi
Divadlo bylo jeho velkou láskou, které ho ale nakonec připravilo i o život. Když se dozvěděl, že končí jeho kolegyně Vlasta Fabianová, podal ihned výpověď. Posledních pět let neustálého omezování a politického tlaku se na něm nesmazatelně podepsalo. Poté, co svou rezignaci donesl na sekretariát, dostal týž den večer infarkt. O pár dní později (4. května 1977) zemřel. Dožil se sedmašedesáti let.
Na Karla Högera se můžete podívat v romanticky laděném filmu Lístek do památníku, a to dnes v 16:00 na ČT1.
Na záběry z filmu se můžete podívat v naší galerii.
Zdroje informací:
Kniha Barrandovská bohéma, Pavel Taussig, nakladatelství Plus 2019
Žena.aktuálně.cz: Hajloval a podepsal Antichartu. Höger byl i odbojář a kvůli politice opustil Národní
Blesk.cz: Tajemství smrti Karla Högera - 40 let po jeho skonu ho prozradila exmanželka