Největší lži historie: Proč Anglie přiznala pravdu o nemoci šílených krav až po letech?

Děj dokumentu Největší lži historie – Nemoc šílených krav: Vědci si tehdy nebyli vůbec jistí, zda lidé, kteří sní infikované maso, budou i nadále zdraví, anebo onemocní. Londýn přesto rozpoutal kampaň, která byla postavena na lži. Na mase šílených krav prý nebylo nic závadného... Na dokument se můžete podívat dnes ve 20:00 na Prima Zoom.

Mohlo by Vás zajímat:

Největší lži historie: Aféra s kontaminovanou krví stála spoustu životů, za vším byly peníze

Bagatelizace nemoci šílených krav

Britská vláda úspěšně bagatelizovala nemoc šílených krav po dobu deseti let. Bylo to hlavně kvůli tomu, aby nepřišel k újmě dobře nastavený byznys. Pravda vyšla najevo až ve chvíli, kdy se jeden mladý Angličan nakazil smrtelnou Creutzfeldt-Jakobovou chorobou. Pak se zjistilo, že se krávy krmily rozemletými zbytky jiných krav.

První příznaky nemoci šílených krav se přitom objevily již v roce 1984. Veterináři při pitvách zjistili, že v mozcích krav jsou dírky, kvůli čemuž vypadají jako houby. A právě proto se zvolil název bovinní spongiformní encefalopatie, zkráceně BSE. Děsivé záběry zvířat poté oběhly celý svět, nikdo se však neměl k tomu, aby lidi před touto epidemií varoval.

Mohlo by Vás zajímat:

Největší lži historie: Aféru Billa Clintona a Moniky Lewinské sledoval celý svět

Malé nebezpečí s katastrofálními následky

V roce 1986 úřady existenci choroby přiznaly, jenže se mluvilo o mezidruhové bariéře. Přistupovalo se k tomu tedy jako k veterinární záležitosti. Ministerstvo zemědělství ale přesto následující rok vytvořilo odbornou komisi, která měla za úkol vyhodnotit potencionální riziko pro člověka. Po dvou letech vznikla zpráva, jenž hovořila o tom, že jde spíše o malé nebezpečí.

Vědci však zároveň dodali, že pokud by k nákaze došlo, následky by byly katastrofální. Dovětku ale nikdo z vlády nevěnoval pozornost. V roce 1988 začaly případy BSE rychle narůstat. Vzniklo nařízení, že pokud se ve stádu najde jedna nemocná kráva, musí se vybít všechna zvířata. V sázce byl hovězí trh, a především export do Německa a Francie.

Mohlo by Vás zajímat:

Největší lži historie: Hledání nepřítele vedlo k válce v Iráku. USA si pomohly falešnými důkazy

Panika z hovězího masa

V roce 1990 se v novinách objevila zpráva, že se nemocí nakazila i domácí kočka. To v lidech vyvolalo paniku. Znamenalo to totiž, že se může BSE přenášet i na jiné živočišné druhy. Hrozil kolaps celého odvětví. Nikdo nechtěl jíst hovězí maso. Margaret Thatcherová, tehdejší britská ministerská předsedkyně, nařídila ministru zemědělství, aby celou situaci co nejdříve vyřešil. Opět se mělo lhát...

Vláda se ke všemu přiznala až po dlouhých deseti letech. Zjistilo se totiž, že Anglie vyvážela masokostní moučku do světa i nadále, jen ji označila jako irskou. Kvůli tomu se pak nemoc rozšířila i do zbylých částí světa.

Zdroje informací:

Prima Zoom: Největší lži historie – Nemoc šílených krav

Galerie Největší lži historie: Nemoc šílených krav...

+ 1 fotka + 2 fotky