Před 83 lety byl poprvé použit detektor lži. Oklamat se dá pouhým sevřením svěračů či špendlíkem v botě

Výsledným výstupem z obou přístrojů jsou grafické záznamy.
Zdroj: archiv Policie ČR
V Kriminalistické ústavu Praha působí jediné specializované pracoviště v rámci Policie ČR, které provádí fyziodetekční vyšetření pro orgány činné v trestním řízení. Existuje zde od roku 1980.   Digitální polygraf zaznamenává čtyři fyziologické hodnoty – dechové mechanismy, kožní odpor, tlak krve a tepovou frekvenci, hlasový analyzátor pak  snímá a zaznamenává výskyt stresu v hlasu vyšetřované osoby.Fyziodetekce se provádí pouze se souhlasem dané osoby.Výsledným výstupem z obou přístrojů jsou grafické záznamy.+ 5 fotek+ 6 fotek

Po přístroji, který prokáže vinu obviněného, toužili detektivové odpradávna. Ale až polygraf, který je označován také jako detektor lži, jim to umožnil. 2. února 1936 americký detektiv Leonarde Keeler poprvé s jeho pomocí usvědčil podezřelého. Jak ale vlastně přístroj funguje, nakolik je jeho svědectví důvěryhodné a jak ho snadno oklamat?

Lenka Chvostová
Lenka Chvostová 02. 03. 2019 14:00

Okénko do historie

Dalo by se říct, že otcem detektoru lži je dr. James MacKenzie, srdeční chirurg, který už v roce 1906 přístroj, jenž měl základní rysy dnešních moderních detektorů, používal při lékařských prohlídkách. Vůbec ho ale nenapadlo, že se jedná o první stroj na rozpoznání lživých výroků od těch pravdivých. Až William Marston, psycholog a profesor na Harvardské univerzitě, ale výrazně přispěl k vynálezu detekce podvodu. Věřil, že lež způsobí změnu v systolickém krevním tlaku. A pokusy se to snažil dokázat.

Jeho pokusy neunikly pozornosti policejního náčelníka Johna Larsona, který věřil, že takový detektor najde své uplatnění u policie a pomůže vyřešit řadu případů. Zkoumal proto různé přístroje a snažil se je zkombinovat tak, aby z toho detektor lži sestrojil. Poprvé jej na zločincích vyzkoušel roku 1926, ale bezúspěšně. Přesto i jemu patří zásluhy. V sestavování mu pomáhal také detektiv Leonarde Keeler, který přidal podložku s papírem, na který se zaznamenávaly fyziologické změny zkoumané osoby.

A právě on je tím, kdo přístroj dlouhé roky zdokonaloval a testoval. Až 2. února 1936 ale došlo k zásadnímu průlomu. Díky výsledkům z polygrafu, které tentokrát vzal s sebou k soudu, byli dva podezřelí zločinci odsouzeni za napadení. Tento den se zapsal do dějin jako první den použití detektoru lži k rozluštění případu v kriminalistice.

Jak detektor lži vlastně funguje

Setkáváme se s ním ve filmech, v policejních seriálech, v detektivkách… Princip přístroje vychází z toho, že pokud osoba lže a uvědomuje si to, vytváří to v ní stresovou reakci a ta se projeví v rychlosti dýchání, pulzu a míře pocení. Polygraf proto během výslechu, kdy je člověku kladena série předem dobře připravených otázek, zaznamenává hned několik fyziologických veličin, jako je například krevní tlak, srdeční pulz, dýchání, elektrický odpor kůže, modernější přístroje sledují i změnu hlasu nebo pohyb očí a velikost zorniček.

Polygraf sám o sobě ale není žádným zázračným strojem na určení pravdy. Nedokáže sdělit, zda sledovaná osoba lhala, nebo ne, závěr musí učinit člověk na základě zjištěných údajů. Otázky vybírá vyšetřovatel spolu s psychologem a vlastní vyšetření přístrojem provádí školená odborná obsluha. Při interpretaci výsledků výstupu polygrafu se v kriminalistice využívá forenzní analýzy.

Oklamat ho není zas až tak těžké

I když vše výše uvedené zní skvěle, zázračný tenhle přístroj rozhodně není. Kdyby totiž fungoval na sto procent, neexistovali by zločinci pobíhající na svobodě kvůli nedostatku důkazů, v celách by neseděli neprávem odsouzení. Přesto se detektor lži využívá v kriminalistice po celém světě. Například v Česku je ale fyziologické vyšetřování postavené na principu dobrovolnosti, to znamená, že jeho odmítnutí nemá na podezřelou osobu negativní vliv. Výsledky polygrafu se v ČR nepovažují za důkazní formu.

Detektor je krátký například na chronické lháře, kteří s interpretací nepravdy nemají problémy. Při troše tréninku ale přístroj dokáže poměrně snadno oklamat většina z nás. Některá povolání dokonce vyžadují, abyste testem úspěšně prošli, třeba když se ucházíte o práci u CIA nebo FBI. Podle slov mnoha odborníků stačí zklidnit se meditací, podle jiných funguje obyčejný špendlík v botě, o který se pokaždé, když se vyžaduje reakce, jednoduše píchnete. Podobně by mělo fungovat i kousnutí do jazyka.

Jednoduché osvědčené rady má i bývalý policista Doug Williams, který si prošel i tréninkem v odborné škole zabývající se polygrafy a stal se expertem na detektor lži. “Po testech jsem začal chvíli pochybovat, protože jsem věděl, že dokážu kontrolovat svůj dech, ale nevěděl jsem, jak ovládat tepovou frekvenci a krevní tlak,” uvedl Williams pro rozhlasový pořad This American Life. I to ale díky kamarádovi, který se mu svěřil s tím, jak zvládá stres, úspěšně vyřešil. “Po přítelově radě jsem šel na detektor lži a světe, div se, po stáhnutí svěračů v konečníku jsem měl srdeční tep na normální úrovni,” potvrdil Williams.

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články