Facebook
Instagram
Letní čas byl Československu zaveden v roce 1979. Ač se může zdát posunutí ručiček, ke kterému dochází každou poslední březnovou neděli, o hodinu dopředu zcela banální věcí, opak je pravdou. Na spoustě lidí si může tato “úprava” vybrat citelnou daň. K jakým podivnostem dochází během přechodu na letní čas?
Změnu času poprvé navrhoval Benjamin Franklin v roce 1784. S jistou dávkou nadhledu tvrdil, že kdyby lidé dříve vstávali, lépe by využili denní světlo. V Evropě se letní čas zavedl během první světové války, trval však jenom jeden rok. V Československu se natrvalo zavedl až v roce 1979.
Nehody na silnici a v zaměstnání
Nárůst počtu dopravních nehod v letním čase byl v odborné literatuře podpořen i vyvrácen. Obecně ale platí, že změna spánkového rytmu může ovlivnit bdělost. V letech 1981 až 2006 byla ve Finsku provedena studie, jejíž výsledky ukázaly, že v tomto období nedochází k významnému nárůstu nehod. Totéž potvrdil pokus z roku 2010. Ten naopak zjistil, že díky lepší viditelnost je nehod méně. Jak je to tedy doopravdy? Znamená to, že se na letní čas pouze vymlouváme?
Pokud pracujete v kanceláři, můžete být v klidu. Avšak kupříkladu u horníků se na počátku letního času zvýšila míra různých zranění. Vědci to připisují nedostatku spánku. Během zimního času se naopak celá situace zlepšila.
Letní čas a infarkty
Tým švédských vědců v roce 2008 zjistil, že počet infarktů se během prvních tří pracovních dní po změně času zvýšil o pět procent oproti normálu. A opět měl být na vině zkrácený spánek. Jeho nedostatek totiž způsobuje tvorbu stresových hormonů, které mohou u lidí se slabším srdcem vyvolat zdravotní potíže.
Surfování na internetu
Přechod na letní čas má způsobovat i takzvaný cyberloafing, což je termín označující surfování na internetu pro osobní zábavu během pracovní doby. Lidem prý trvá pár dní, než se začnou znovu plně soustředit. Toho využívají také různí zločinci. Kybernetické útoky jsou prý zejména v prvním pracovním dnu výrazně častější.
Klastrová bolest hlavy
Přechod na letní čas může také pro některé lidi znamenat nesnesitelné bolesti hlavy. Ty klastrové se vyznačují tím, že se vyskytují hlavně v oblasti očí a spánků. Přetrvat mohou i několik týdnů. Jejích spouštěčem jsou zřejmě cirkadiánní rytmy. Řídí uvolňování určitých hormonů, které ovlivňují náladu, hlad a touhu po spánku. Pokud se trošku vychýlí ze své dráhy, kupříkladu změnou délky spánku, tělo tuto změnu pocítí a přicházejí klastrové bolesti hlavy.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Letní čas
Livescience.com: 5 Weird Effects of Daylight Saving Time
