Facebook
Instagram
Ze seriálu Příběh služebnice, který vznikl na motivy románu kanadské spisovatelky Margaret Antwood, se stal postupem času opravdový hit. Doposud se dočkal třech řad a čtvrtá je chystána na příští rok. Pojďme se tak podívat, co zajímavého se stalo v zákulisí a co o pořadu prozradili jeho tvůrci.
Chcete se podívat na skok do Gileádu? V tom případě si dnes pusťte Příběh služebnice, který dává ve 22:00 ČT 2. Gileád: pseudo republika řídící se zvráceným fundamentalistickým režimem, který stvořil kastu služebnic. Jsou v ní ženy, které, jako jedny z mála, dokážou ještě otěhotnět. Mezi ně patří i June, které vyrvali z náruče její vlastní dítě a poslali ji do domu Velitele, aby s ním zplodila dítě. Jenomže June, nyní jako Offred, se však nehodlá vzdát bez boje.
Zaměřeno na detaily
Než se začalo natáčet, vypracovala režisérka seriálu, Reed Morano, detailní popis zvrácené obřadní, potažmo sexuální scény, kdy je za přítomnosti Velitelovy manželky znásilněna služebnice. Ta pak až do porodu zůstává stále v jedné domácnosti. Narozeného dítěte se pak ihned ujímá manželka Velitele a služebnice odchází do nové rodiny.
Morano se rovněž postarala o dějovou linku a celkový vzhled Gileádu. Hlavním úkolem bylo, aby podívaná v lidech vyvolala pocity úzkosti. Republiku totiž postihlo hned několik ekologických katastrof. Kromě již zmíněné neplodnosti je nedostatek jídla, peníze nahradily poukázky. Stravu mají na starosti hlavně ženy v šedém, kterým se říká Marty.
Z bývalých lékařek, právniček nebo učitelek se staly obyčejné služky. Ulice hlídají ozbrojené stráže. I za sebemenší prohřešek přichází tvrdý trest anebo rovnou smrt, a to i za to, že se někdo zamiluje do osoby, která mu nebyla přidělena vedením.
Zvláštní kamera
Taky jste si všimli, že je v seriálu spousta detailních záběrů na obličeje hlavních hrdinů? Tyto scény jsou točené speciální 28mm čočkou, jež má způsobit skličující dojem. Herečky jsou navíc zcela bez makeupu. Tedy ty, co patří do kasty služebnic či hospodyň. Decentní líčení povoluje Gileád jen ženám Velitelů, které by měly, svým způsobem, vypadat reprezentativně. To je ale věc nadmíru těžká, vzhledem k jejich příšerným uniformním šatům.
Přehnaná střídmost se ale objevuje i v pokoji June. Na soukromí může rovnou zapomenout, na dveřích není zámek. Nemá ani zrcadlo, na zdi po něm zbyl jen světlejší obrys obdélníku. Všechny “její” osobní věci vypadají, jako by je už někdo předtím používal a vyhodil. Nemůže si přečíst ani knihu, čtení je totiž striktně zapovězeno. V nebývale moderním, ale zato poloprázdném supermarketu se tak vše řídí dle obrázků.
Kostýmy na míru
Kostymérka Ann Crabtree měla před sebou nelehký úkol. Musela vytvořit kostýmy, které by působily znepokojivým dojmem, zároveň však nesměly kopírovat filmové zpracování příběhu z roku 1990. Při své práci se nechala inspirovat různými druhy náboženství, které vyžadují po ženách, aby se zakrývaly. Perličkou však je, že čerpala i z filmů Alfreda Hitchcocka či nacistické režisérky Leni Riefenstahl.
Šaty služebnic měly jednoduše působit žensky, ale ne sexy. Většina kostýmů tak byla ušitá na míru. S příchodem druhé série se objevily také mundúry připomínající ty, které nosili vězni v koncentračních táborech. V Příběhu služebnice je oblékly ženy, které byly poslány na nucené práce do radioaktivní kolonie. Avšak pozor. Jednou v nich skončila i Velitelova manželka. Gileád nezná slitování.
Zdroje informací:
Hulu: The Handmaid’s Tale
Wikipedia.org: The Handmaid’s tale
Česká televize: Příběh služebnice
