Václav (29): Moje přítelkyně si potrpí na drahé restaurace. Teď mi kvůli tomu hrozí bankrot i rozchod

Moje holka si zvykla na drahé restaurace, kam jsem ji na začátku vztahu zval. Jenže ona si myslí, že tam budeme večeřet pořád, a mně už dochází úspory. Obávám se, že stravování doma nezabere, a když jí řeknu pravdu, dá mi košem.

Jaroslava (42): Bývalý přítel mě pobavil. To, co mu vadilo na mně, nakonec sám dělá a ještě v horší verzi

Všechno se točí kolem jídla venku

Nikdy jsem nebyl typ, který by musel chodit do restaurací. Jasně, jednou za čas si rád zajdu na dobré jídlo, ale většinou mi stačí něco uvařit doma nebo si dát obyčejné menu v bistru. Když jsem začal chodit s Klárou, netušil jsem, že jídlo v restauracích bude tvořit tak velkou část našeho vztahu.

Ona miluje objevování nových podniků. Sleduje food blogery, čte recenze, má seznam restaurací, které chce postupně navštívit. Zpočátku jsem to bral jako její zajímavý koníček. Myslel jsem si, že to pro ni bude zpestření, a že si občas uděláme hezký večer. Jenže časem se ukázalo, že bez návštěv restaurací si náš vztah snad ani neumí představit.

Upřímně, moje finance nejsou nic moc. Mám běžný plat, ze kterého platím nájem, energie, dopravu a něco málo si odkládám stranou. Na luxusní život prostě nemám. Jenže Klára plánuje jednu návštěvu restaurace za druhou, a bere to jako samozřejmost. A co víc – pokaždé čeká, že účet zaplatím já. Zpočátku jsem platil rád, chtěl jsem na ni udělat dojem. Rozfofroval jsem úspory, a stálo mi to za to. Ale už jsme spolu déle, a nemám potřebu frajeřit.

Bianka (24): Začala jsem chodit s barmanem. Jsem zamilovaná, ale naše životy se naprosto míjejí

Můj neúspěšný pokus o změnu

Jednou jsem se rozhodl, že jí ukážu, že i doma může být hezký večer. Uvařil jsem večeři, nachystal svíčky, pustil hudbu. Klára se usmívala, chválila mě, že je to milé. Ale cítil jsem, že to bere spíš jako zpestření než jako alternativu. Druhý den už mi posílala odkaz na novou restauraci, kam prý musíme jít.

Nejhorší je, že se stydím jí říct pravdu. Nechci působit jako neschopný partner, který na svou přítelkyni nemá. Jenže realita je taková, že sotva vyjdu s penězi. Každý večer v restauraci znamená, že musím omezit jiné věci – oblečení, koníčky, dokonce i běžné jídlo doma. V práci obědvám rohlík s máslem, abych večer rozhazoval.

Už několikrát jsem přemýšlel, jestli jí prostě na rovinu neřeknu, že tohle tempo je neúnosné. Ale bojím se, že by mě měla za skrblíka, a dala mi kopačky. Hloupé je, že jsem na začátku v rámci dvoření nastavil laťku asi hodně vysoko.

Filip (28): Moje nová přítelkyně vypadala jako bohyně, ale doma se chová jako chlap. Tak nechutný bordel nedělám ani já

Jsem v pasti

​ Často přemýšlím, jestli problém není ve mně. Možná bych měl být ambicióznější, vydělávat víc, aby mi nevadilo dát tisíce měsíčně za jídlo v podnicích. Ale pak si říkám, jestli je normální, aby vztah stál a padal na tom, kolikrát týdně si zajdeme ven.

Mám Kláru rád, ale cítím, že se dostávám do pasti. Pokud jí otevřeně řeknu, jak na tom jsem, možná mě odmítne. Pokud to ale budu dál přecházet, zničím sám sebe – finančně i psychicky. Vím, že mě čeká těžký rozhovor. Ať to dopadne jakkoliv, už teď cítím, že náš vztah má trhlinu, kterou nejspíš svíčková v nejlepší restauraci nespraví.

Další příběhy ze života →

Hubert (42): Mít mladší přítelkyni je fajn, ale zaskočilo mě, jak se staví k dětem