Valerie (39): Dvanáct let jsem čekala, až budeme s přítelem svobodní a konečně spolu. Že to ale skončí takhle, mě zaskočilo

zasněná, zamyšlená, smířená
Zdroj: Pexels

Mezi ženami a muži mohou vznikat dlouhodobá přátelství. U Valerie a Honzy to tak ze začátku také bylo, pak si uvědomili, že na sebe všechny ty roky čekali. Byli svobodní, mohli začít vztah, ale do cesty jim vstoupily nové problémy.

Gabriela Budějcká
Gabriela Budějcká 20. 01. 2024 10:00

Je to už vážně dlouho, co jsme se s Honzou poznali. Oba jsme v té době chodili na střední školu a měli něco jako vztahy. Narazili jsme na sebe náhodně v baru, začali si opile povídat, flirtovali jsme spolu, ale nakonec k ničemu nedošlo a vyvinulo se mezi námi neuvěřitelné přátelství.

Já odjela do Anglie, Honza si pořídil dítě

Byli jsme tady pro sebe při všech rozchodech, rozvodech našich rodičů, rodinných i životních dramatech a měli jsme jeden v druhém oporu. Vždycky nám bylo jasné, že se mezi námi odehrává víc než jen přátelství. Od našeho seznámení to mezi námi jiskřilo, ale byli jsme si vzácní a o nic se nepokoušeli. Pak jsem neodešla na magisterské studium do Anglie.

Pár let jsme se skoro nevídali. Jeho život se hodně změnil. S přítelkyní si pořídili dítě a žili spolu v něčem, co se ani s oběma zavřenýma očima nedalo nazvat zdravým vztahem, ale v telefonátech, které se nám sem tam podařilo nacpat do našich rozvrhů, zněl spokojeně.

Jeho přítelkyně mě brala jako sokyni

Do Čech jsem se vrátila asi po deseti letech, přestěhovala jsem se zpět do rodného města a bylo to zvláštní, tolik se toho změnilo. Mnoho mých známých tady pořád žilo, ale byli úplně jiní.

Snažila jsem se navázat na svůj život, který jsem před dekádou opustila, což nebylo jednoduché, ale časem jsem se s městem sžila. S Honzou se nám podařilo obnovit přátelství a já si zas připadala, jako by mi bylo osmnáct. Chodili jsme na koncerty, do klubů, poznala jsem jeho rodinu. S jeho přítelkyní jsme nikdy nenavázaly přátelský vztah, měla jsem vždy pocit, že mě vidí jako konkurenci, ale tolerovala mě.

Jejich vztah nicméně nikdy nefungoval a bylo otázkou času, kdy se rozejdou. Nikdy se nevzali, žili na hromádce a neustále se hádali a udržovali rodinu kvůli synovi. Honza byl jejich vztahem zničený. Často utíkal k alkoholu a drogám. Bylo mi to líto, snažila jsem se ho přemluvit k terapii, k rozchodu, k čemukoli, co by mi vrátilo zpět nejbližšího přítele. V tuhle dobu mi začalo docházet, že jsem Honzu asi vždycky milovala.

Honza se bohužel nedokázal vzdát drog a alkoholu

Po dvou letech od mého návratu se Honza s přítelkyní konečně rozešel, a vlastně i docela v klidu. Na všem se dohodli jako dospělí a jejich syn, kterému už v té době bylo nějakých deset let, si toho sotva všiml. Honza se přestěhoval ke mně. Nejprve jen dočasně, ale pak jsme spolu začali žít. Zdálo se to po všech těch letech přirozené.

Bylo nám dobře, ale ani po rozchodu a ve šťastném vztahu Honza nepřestal utíkat k alkoholu a drogám. Nelíbilo se mi, jak žije, nechtěla jsem toho být součástí. “Musíš přestat, jestli spolu máme být,” naléhala jsem na něj. Chvíli se pokoušel, ale nakonec to vzdal, a když jsem u něj našla pytlíček s bílým práškem, byl konec.

Byla jsem zničená. Léta jsem čekala na to, až se naše cesty potkají a budeme moct být spolu, ale skončilo to tím, že Honza nedokázal udržet svoje špičky na uzdě. Odjela jsem zpět do Anglie a s Honzou už v kontaktu nejsem. Jen doufám, že ho to nezabije.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články