Itálie ve skleničce: Lahodné pesto a jeho historie

Příprava tradičního klasického pesta spočívá ve smíchání rozdrcených a utřených bazalkových listů s česnekem, strouhaným parmezánem nebo ovčím sýrem, solí a piniovými oříšky. Nakonec se přidává také olivový olej. Výsledkem je chutná omáčka zelené barvy, která se hodí k těstovinám, ale i do masových rolád nebo pečiva.

Mohlo by Vás zajímat:

Pesto: Bazalkové vylepší maso, špenátové těstoviny a z mrkvové natě je skvělé na topinky

Z italského tlouci, mlátit

Tradiční bazalkové pesto alla genovese pochází z oblasti Lingurie v severní Itálii. Přídomek genovese  nese podle města původu své výroby Janova (italsky Genove). Název pesto je odvozen z italského slova pestare, což v překladu znamená tlouci nebo mlátit. Své jméno tak pesto získalo podle způsobu zpracování. Bazalka se totiž původně drtila dřevěnou paličkou v hmoždíři, dokud se z ní nevytvořila směs podobná omáčce či pastě.

Varianta ze starého Říma

Pesto si pravděpodobně připravovali už staří Římané. Jejich recept byl ale trochu jiný a obsahoval odlišné ingredience, například majoránku či petržel. Základní surovina janovského pesta bazalka se dostala do Evropy až mnohem později. Původem pochází tato chutná bylinka pravděpodobně z Indie.

Mohlo by Vás zajímat:

Medvědí česnek: Co má společného s medvědy a proč bychom tuhle bylinku měli jíst právě na jaře

Časem tak bazalka nahradila v pestu další bylinky, ze kterých se vyrábělo původně. Přestože je bazalkové pesto nejznámější a má dlouholetou tradici, s ingrediencemi při jeho výrobě můžete libovolně experimentovat, nebo je dokonce nahrazovat či doplňovat. Čím dál větší oblíbenosti se těší také rajčatové pesto.