Facebook
Instagram
Dnes je tomu přesně 175 let od okamžiku, kdy zemřela Magdalena Dobromila Rettigová. Její odkaz je však natolik silný, že z něj spousta lidí čerpá dodnes. A to především ve svých kuchyních, v nichž se kdekdo inspiruje její známou Domácí kuchařkou.
Magdalena Dobromila Rettigová se narodila v roce 1785 ve Všeradicích. Už jako malá přišla v sedmi letech o otce a postupně i o všechny sourozence. Poté, co jí zemřela poslední sestra, se s matkou odstěhovala do Plzně.
Rettigová prožila krásné manželství
Její máma ji odmala učila německy a do školy Magdalenu poslala až v jejich deseti letech. Rettigová, která se narodila jako Artmannová, ale v Plzni nezůstala a odešla za svou tetou do Prahy, kde si také poprvé začala vydělávat.
Až do svých 18 let neuměla česky. To se však změnilo poté, co poznala spisovatele a buditele Jana Aloise Sudiprava Rettiga, za něhož se v roce 1808 provdala. Rettigová se svým mužem prožila krásný vztah. Její manžel ji podporoval a pomáhal jí v její práci, což v té době nebývalo příliš obvyklé.
Magdalena Rettigová byla zároveň velmi aktivní ženou, která se hodně angažovala v literárním a kulturním životě. Pomáhala také s výukou a výchovou mladých dívek, které učila nejen domácí práce, ale rovněž je vzdělávala.
Domácí kuchařka Magdaleny Rettigové
Sama byla i literárně aktivní a napsala řadu knížek. Nejprve psala německy, později ale díky svému manželovi začala tvořit i v češtině. Setkala se například s Františkem Palackým nebo Josefem Jungmannem a přispívala do časopisu Květy. Mezi její známá díla patří Sbírka rozličných myšlenek, Kafíčko nebo Bílá růže, nejznámějším dílem české buditelky a spisovatelky je ale Domácí kuchařka (Pojednání o masitých pokrmech pro dcerky české a moravské), kterou vydala v roce 1826.
Tato kuchařka je zásobárnou kvalitních receptů, ale také praktickou příručkou pro ženy, které tak získají návod nejen na to, jak se pohybovat v kuchyni, ale i v životě. Rettigová vařila oblíbenou klasiku v čele s rajskou a svíčkovou omáčkou, pekla dorty i pečivo, připravovala ovšem také zadělávané drozdy, pudink z raků, kuřata s lanýži nebo zapečené hlemýždě.
Velmi ráda používala zeleninu a vytvořila i něco jako předchůdce masoxu. Magdalena Dobromila Rettigová zemřela v roce 1845 ve věku šedesáti let v Litomyšli. Nejspíš na srdeční slabost a jen rok poté, co ze světa odešel její milovaný manžel.
