Vít (56): Vyměnil jsem ženu za pětadvacítku a nelituji. Teď mi ale dochází síly a chystám se na druhý rozvod

Příběhy o životě: Vyměnil jsem ženu za pětadvacítku a nelituji. Teď mi ale dochází síly a chystám se na druhý rozvod
Zdroj: Magnific

Vít poznal o dost mladší ženu a opustil rodinu. Podruhé se oženil, přestože ho něco varovalo, že to nebude navždy. Je to tu, stárne a chce klid. Mladé manželce zkrátka nestačí…

Michaela Hájková
Michaela Hájková 24. 10. 2026 10:00

Odešel jsem za mladší, jako bídák. Ale nelituji toho, byla to krásná doba. Jenže stárnu a ubývá mi sil. Myslím si, že moje mladá manželka to se mnou už moc dlouho nevydrží.

Klasická krize středního věku

Je to až trapné přiznat, jak to u mě probíhalo. Skoro jako podle šablony. Nastala čtyřicítka, děti v pozdní pubertě a moje žena stále někde s kamarádkami. Každý jsme se věnoval práci a koníčkům a na nás nám moc času nezbývalo. Nemyslím si, že by to bylo špatné manželství. Všechno klapalo jako na drátkách, jen jsem se cítil tak nějak neklidný.

Dokud jsem nepoznal Simonu, které bylo čerstvě pětadvacet. Plná energie, nádherná a inteligentní holka, která se do mě zakoukala. Nechápal jsem, ale samozřejmě mě to smetlo. Zamiloval jsem se a odešel z našeho domu, nevzal jsem si vůbec nic. Měl jsem pocit, že nemám nárok na dům, když chci opustit rodinu a začít od začátku.

„Moje žena je silná a děti rozumné, zvládnou to,“ tvrdil jsem Simoně. Byla tak sladká, že si o ně dělala starosti. Rodinu jsem zajistil a opravdu jsem se o ně nebál. Jediný, o koho jsem měl mít starost, jsem byl já sám. Jistě, říkal jsem si, co bude asi za deset dvacet let? Vždyť já zestárnu a Simona jen dozraje v ještě krásnější ženskou.

A je to tady

Byl jsem tak spokojený, že Simona netouží po dětech, že jsem si ji hned po rozvodu vzal. Prožili jsme krásných patnáct let, než jsem začal chřadnout. A to doslova. Zlobila mě imunita, přechodil jsem boreliózu a bolely mě klouby. Nic strašlivého, abych se nemohl pohnout. Nestěžuju si. Jenže vedle mladé holky se to marodí o to hůř.

Už nemám sílu na výlety, cestování nebo noční toulky městem. Simona je snad ještě víc aktivní, než když jsem ji poznal. Nemá dost a v posteli se jedná o maratony. Ano, na začátku mi to imponovalo, ale nyní se musím přemáhat anebo zkrátka zamávám bílým praporem a dám se na ústup.

Tušil jsem, že toto nastane, a přesto jsem do toho šel. Nedalo se tomu mládí odolat. Za ty roky mi to snad i stálo. Přestože si myslím, že se blížím k dalšímu rozvodu, neměnil bych. Třeba zůstanu i sám, ale život jsem měl fajn a Simona mi ho před důchodem zpestřila.

Moje bývalá se mi směje

Zatím se Simona ještě nikam nebalí, ale vím, že to přijde. Už ji začínám štvát tím, jak se mi nikam o víkendu nechce. „Co je špatného na tom užít si náš krásný byt a pustit si film nebo si číst knížku na pohodlném gauči?“ namítám, zatímco ona už se chystá někam na výstavu.

„Takhle ti frnkne, trochu života do toho umírání,“ směje se mi exmanželka a má dobrou náladu. Našla si stejně starého kutila, co jí spravuje dům a je s ním spokojená. Jsem jí vděčný, že na mě nezanevřela. Třeba si spolu pak v důchodu občas zajdeme na dortík do cukrárny.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články