
Adam si myslel si, že má navrch, když se rozhodl skoncovat s dvojím životem a přiznat se manželce. Nečekal ale, že ho přeruší šokujícím přiznáním...
Manželka, dvě děti, hypotéka a stabilní práce v reklamní agentuře. Na papíře život typického čtyřicátníka. Ve skutečnosti? Rok jsem vedl dvojí život. Přes den jsem byl táta a manžel, co vozí děti do školy. Po práci jsem se ale změnil v muže, který se tajně scházel s o dvanáct let mladší Katkou, kolegyní z kanceláře. Všechno začalo nevinně – společné obědy, smích u kávovaru, služební cesta. A pak přišel první polibek, který můj život rozdělil na dva paralelní světy, mezi nimiž jsem nedokázal volit.
Vedl jsem dvojí život
S Martinou jsme spolu už jen ze zvyku. Nepamatuji si, kdy jsme si naposledy povídali o něčem důležitém nebo kdy se mě něžně dotkla. Zato s Katkou to bylo vášnivé, mladé a intenzivní. Znovu jsem se cítil viděný a důležitý. Katka ale začala stále častěji mluvit o naší budoucnosti. Chtěla mě jen pro sebe, ne jako milence, ale jako partnera. Věděl jsem, že takhle to dál nejde a že se dusím ve vlastních lžích. Když jsem Martině řekl, že mám po práci schůzku, jen lhostejně přikývla. Možná tušila, že lžu, ale už jí to bylo jedno.
Chtěl jsem vzít vinu na sebe
Rozhodl jsem se s tím skoncovat. Jednoho večera, když děti spaly a Martina si něco prohlížela v telefonu, jsem si přisedl. Se suchem v ústech jsem začal: „Musím ti něco říct… V mém životě je někdo jiný.“ Čekal jsem křik, pláč, výčitky. Místo toho na mě pohlédla s výrazem, který připomínal… úlevu?
„Nenamáhej se,“ přerušila mě klidně. „Už dlouho to tuším. Jen jsem čekala, až se rozhodneš.“ Ten klid mě naprosto ochromil. „Opravdu si myslíš, že jsi jediný, kdo má co skrývat?“ dodala tiše a podívala se mi zpříma do očí.
A já nic netušil
Ta slova mě zasáhla jako blesk. „Cože?“ zeptal jsem se, i když jsem přesně rozuměl. Martina odložila telefon a s povzdechem přiznala, že i ona někoho měla. Byl to Tomáš. Zůstal jsem stát jako opařený. Tomáš, můj nejlepší přítel? Ten, který s námi trávil víkendy a pro naše děti byl jako strýc?
Martina klidně přikývla a dodala, že to začalo pár měsíců poté, co jsem se já citově vzdálil. Vztek se ve mně mísil s naprostým nepochopením. Navíc mi došlo, že věděla i o Katce. Nemusel jsem být génius, abych si to domyslel.
Jeho zrada mě opravdu bolela
Okamžitě jsem Tomášovi zavolal a přikázal mu, ať přijede. Když stál ve dveřích s tím svým obvyklým úsměvem, sevřel jsem pěsti. Konfrontace byla rychlá a dost nepříjemná. Jeho trapné výmluvy, že to neplánoval a že Martina byla osamělá, jsem smetl ze stolu. Zrada od ženy bolela, ale zrada od člověka, kterého jsem považoval za bratra, mě naprosto zničila. Naše přátelství, které trvalo od střední školy, se rozpadlo v prach. Ta bolest byla horší než cokoli jiného.
Zůstal jsem úplně sám
Všechno se zhroutilo během několika dní. Martina si sbalila děti a odjela k matce. Katka mi poslala chladnou zprávu, že tohle pro ni není, a přestala komunikovat. Zůstal jsem sám v tichém, prázdném domě. Měl jsem všechno, a teď mi nezbylo nic. Jen trosky dvou světů, které jsem se snažil udržet pohromadě.
Uplynuly tři měsíce. Děti vídám každý druhý víkend a s Martinou řešíme jen praktické věci. S Tomášem jsem už nepromluvil. Možná je to spravedlivé. Všichni jsme udělali chybu, ale já byl ten, kdo začal. A nevím, co bolí víc – jestli to, že mě zradili, nebo vědomí, že jsem to celé odstartoval já.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




