Dita (41): Manžel chodil na noční směny a já obdivovala jeho snahu a vytrvalost. Ve skutečnosti ale dělal něco odporného

Dita dlouhá léta žila v domnění, že její manžel pracuje jednou týdně na noční. Jedna nešťastná náhoda ji ale dovedla k odhalení pravdy. A objevila jeho druhý život...

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 12. 09. 2025 17:00

Deset let jsem věnovala muži, který si mě evidentně vůbec nevážil a žil dva životy. Ten veřejný se mnou a ten tajný po nocích. Hučí mi v hlavě, je mi mdlo a celá se třesu. Už dva měsíce se nemohu vzpamatovat z toho, co jsem zažila.

Deset let podvodů a lží mi stačilo

S Jakubem se známe deset let, z toho osm jsme manželé. Před pěti lety se nám narodila dcera. Nikdy jsme se nehádali, v posteli nám to podle mého názoru klapalo a celá naše rodina byla pevně ukotvená v širokém příbuzenstvu z obou stran. Často jsme pořádali rodinná setkání, na kterých jsme působili jako reklama na rodinné štěstí. „Dito, ty máš takové štěstí, že máš Jakuba. Je tak pozorný,“ záviděla mi sestřenice.

A já jsem se opravdu cítila milována. V zaměstnání jsem odvedla práci a spěchala domů. Ráda jsem se o nás starala. Obzvláště, když se Jakub snažil, abychom se měli dobře. Bral poslední čtyři roky v zaměstnání směnu navíc a chodil na jednu noční směnu v rámci přesčasu. Obdivovala jsem jeho snahu a vytrvalost. Vnímala jsem to jako důkaz, že jsme pro Jakuba nejdůležitější na světě.

Stačil jeden zkrat a pravda vyšla najevo

Jsem žena, která si umí se vším poradit, a Jakub to ví. Možná právě proto se nebál mít svůj druhý život. Jenže manžel nepočítal s tím, že i já občas zmatkuji. Jako každý čtvrtek, Jakub odešel na noční směnu. Jenže dcera si na sebe večer převrhla můj hrnek kávy a měla popálenou nožičku. Zmatkovala jsem a až v sanitce zjistila, že jsem si zapomněla mobil doma. Nepamatovala jsem si manželovo telefonní číslo, a tak mi zdravotní sestřička našla telefonní číslo na ústřednu Jakubova zaměstnavatele.

Tam mi ostraha sdělila, že v noci žádný provoz nejede a ani se v budově nenachází jediný zaměstnanec. Seděla jsem na chodbě jako socha. Dcerku lékař ošetřil. Bylo štěstí, že káva nebyla vařící, a tak červené fleky na nožičce byly lehké spáleniny. Taxík nás odvezl domů a já uložila dceru ke spánku. Vzala jsem manželův notebook, na kterém trávil dost času, a začala hledat.

Heslo do počítače jsem prolomila okamžitě

Heslo do manželova počítače jsem prolomila na druhý pokus. Jen pitomec si dá jako heslo jméno svého dítěte. Podívala jsem se do historie a Jakub byl takový počítačový analfabet, že ji vůbec nemazal. Chodil na stránky, kde byla seznamka zaměřená na noční radovánky zadaných. Lovila jsem v paměti, jak dlouho manžel chodí na noční směny. Čtyři roky. Čtyři roky mě podvádí. Jednou týdně.

Když jsem se trochu dostala z prvotního šoku, následného zoufalého pláče, dostavila se vlna nenávisti. Sbalila jsem Jakubovi oblečení do našich kufrů a kufry vystrčila přede dveře. Poslala jsem mu textovou zprávu, že může bydlet u některé z těch lehkých holek, se kterou to táhnul poslední čtyři roky. Do hodiny mi Jakub bouchal na dveře, ve kterých jsem zastrčila klíč. Do bytu jsem ho nepustila. Teď jsme v rozvodovém řízení a já s Jakubem nepromluvila jediné slovo. Ještě nemohu. Jsem zlomená. Bydlím u rodičů, kteří s Jakubem organizují setkávání s dcerou.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].



Související články

Další články