Lenka (35): Manžel mě podváděl a tchyně se ho ještě zastávala. Prý jsem si za to mohla sama

​Zrada od muže, kterého milujete a kterému důvěřujete, je bolestivá. Ještě horší ale je, když se ve vás kvůli tomu někdo snaží vyvolat pocit viny. Přesně to jsem zažila na vlastní kůži...

Věra (39): Po čtrnácti letech jsem v manželství jen přežívala. Nikdy bych nevěřila, že právě nevěra zachrání náš vztah

Manželova aféra

Poslední tři roky našeho manželství nebyly šťastné. Cítila jsem, že se všechno hroutí. Mnohokrát jsem se s ním snažila promluvit, ale pokaždé to skončilo hádkou. Komunikace nikdy nebyla naší silnou stránkou, ale myslím, že ke mně měl být upřímný. Raději budu poslouchat tu nejhorší pravdu než sladké lži.

Již delší dobu jsem totiž tušila, že mě Petr podvádí. Dokonce jsem věděla i s kým – se Simonou, kolegyní z práce. Potkala jsem ji na jediné firemní akci, na kterou mě Petr za celých osm let našeho manželství vzal. Prohodily jsme spolu pár slov a já na ni úplně zapomněla.

Až do dne, kdy jsem náhodou zahlédla zprávu, kterou poslala mému muži. Jasně dokazovala, že jejich vztah má k pracovnímu hodně daleko. Nevím, proč jsem tehdy nezareagovala. Asi jsem si dělala falešné naděje, že je to celé jen nedorozumění. Všechno se odehrávalo přímo před mýma očima a já to trpěla – z lásky. Doufala jsem, že se vzpamatuje a změní. Byla jsem ponížená, obzvlášť když se to Petr ani moc nesnažil skrývat. Tvrdil mi, že má přesčasy nebo nečekané služební cesty, ale viděl, že mu to nevěřím...

Klára (46): Díky jeho nevěře jsem našla odvahu odejít. Teď si plním sny, na které nebyl čas

Měla jsem oporu v kamarádce

Jednou mi zavolal, že zůstane v práci déle. Při pomyšlení, že z něj zase ucítím dámský parfém, úplně jiný než ten můj, se mi udělalo špatně. Sbalila jsem si kufr a odjela ke své kamarádce Janě. „Vidím, že ti konečně došlo, co je zač,“ řekla, když mě uviděla.

Ona jediná opravdu věděla, co se děje v mém manželství. Často mi říkala, že nejlepší, co pro sebe můžu udělat, je opustit chlapa, který mě podvádí. Petra nikdy neměla ráda. Dodnes si pamatuji, jak mi den před svatbou řekla, že kvůli němu budu trpět. Měla pravdu.

Teď mě přijala s otevřenou náručí a nechala mě vyplakat se. Už jsem skoro zapomněla, jakou úlevu přinášejí slzy.

„Zlatíčko, můžeš tu být, jak dlouho budeš potřebovat...“

„Děkuju... Víš, že ti nechci dělat problémy, ale nemám kam jít.“​

„To bude dobré, uvidíš...“ konejšila mě.

Ladislav (41): Nevěra mě bolí, ale kvůli dětem se snažím odpustit a jít dál jako rodina

Tchyně mě nikdy neměla ráda

Zpráva o tom, že jsem se odstěhovala od Petra, se v rodině rozšířila rychlostí blesku. A to byl začátek opravdové noční můry. „Když muž nedostane doma najíst, hledá jídlo jinde,“ napsala mi tchyně. Zírala jsem na to. Neodepsala jsem, a tak posílala další a další zprávy ve stejném duchu. Veškerou vinu svalovala na mě, protože Petr je přeci zlatý kluk a kdybych ho k tomu nedohnala, nikdy by to neudělal.

Četla jsem ty nesmysly a brečela jako želva. Na Janinu radu jsem tchyni zablokovala. Nikdy mě neměla ráda a svoji nelibost dala najevo už při našem prvním setkání: „Jsi hezká, ale víš, že krása nestačí?“ pronesla. Útočila na mě jedovatými poznámkami. Vytýkala mi, že v neděli nevařím vývar, že nechodím do kostela a kazím jejího syna, že se oblékám příliš vyzývavě...

Žádala jsem Petra, aby si s ní promluvil, ale vždycky stál na její straně. „Taková prostě je. Nemyslí to zle,“ tvrdil, i když bylo jasné, že to není pravda. Brzy mi došlo, že v něm nemám spojence. Náš vztah to hodně poznamenalo. Tchyně k nám často chodila bez ohlášení, pod jakoukoli záminkou. A samozřejmě si neodpustila rýpání do pořádku v bytě a tak podobně. Nesnášela jsem ji – a ona mě...

Eva (34): Manželova nevěra mi otevřela dveře k nové lásce

Nenechala jsem se zlomit

Když tchyně zjistila, že zastrašováním nic nezmůže, změnila taktiku. Začala mi psát z Petrova telefonu. „Petr toho moc lituje, určitě si to vyříkáte. Nestalo se nic hrozného a manželství je přece posvátné,“ bombardovala mě zprávami. Ignorovala jsem je, což ji přivádělo k šílenství.

Odmítala jsem ustoupit, i když jsem byla na pokraji zhroucení. Bez Jany bych to určitě nezvládla. Podala jsem žádost o rozvod, což tchyni rozzuřilo. Dokonce za mnou přišla do práce a udělala tam obrovskou scénu. „Co si to dovoluješ? V mé rodině se nikdo nikdy nerozváděl. Ani ty se nebudeš rozvádět!“ křičela. Ještě dnes mě mrazí, když si vzpomenu na ty chvíle.

Od rozvodu uplynul rok. Tchyně se mě ještě nějakou dobu snažila zmanipulovat, ale pohrozila jsem jí policií. Změnila jsem práci a pronajala jsem si malou garsonku. Cítím se o něco líp. Brzy s Janou poletíme na prodloužený víkend do Paříže. Chci jí tak poděkovat za všechno, co pro mě udělala. Teď už konečně cítím pevnou půdu pod nohama. Je to příjemný pocit. Vím, že už bude jen lépe, ale chce to čas...

Sofie (32): Nevěra manžela mi vyrazila dech. Nechápu, proč neustále touží po pikantních zážitcích

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].