Vladimír (42): Cesta za vysněným potomkem byla dlouhá a náročná. Obdivuji svou ženu za její statečnost

S Jitkou jsme patnáct let. Pár let po svatbě jsme řešili bydlení, a když nám třicítka ťukala na vrátka, rozhodli jsme se, že si pořídíme potomka.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (37): Rozešla jsem se s partnerem, protože odmítl umělé oplodnění. Nemám jinou možnost, ale podle něj je to proti přírodě

Člověk něco chce, ale někdy to nejde snadno

Jenže se nedařilo. Dva roky jsme poctivě pětkrát do týdne měli vášnivé chvilky. A musím říct, že i když se jedná o příjemnou záležitost, mnohdy se nám už ani nechtělo. Obzvláště, když každý měsíc Jitka držela v ruce negativní těhotenský test.

Mnohokrát jsem viděl její skelný pohled plný beznaděje a zklamání, ale Jitka je drsná. Jestli plakala, tak někde v soukromí. Ale navenek vystupovala pozitivně a s nadějí, že příště to určitě vyjde. Za její odvahu jsem svou ženu obdivoval. Já tak houževnatý nebyl.

Mohlo by Vás zajímat:

Dita (38): Už od porodu poslouchám nemístné poznámky tchýně na svou postavu

Věda lékařská nám nakonec pomohla

Vyhledali jsme centrum asistované reprodukce, kde jsme také zažili neúspěch. Zpočátku nám špatně určili stimulaci pro vytvoření vajíček. Po odběru bylo zjištěno, že jsou všechna nedozrálá. „Vláďo, pojedu s kamarádkami na víkend pryč. Musím si vyčistit hlavu,“ oznámila mi Jitka po prvním nezdaru.

Bylo mi ji líto. Viděl jsem, jak náročná byla aplikace hormonů, a celý měsíční proces byl zakončen neúspěchem. Ale v mé ženě převládl bojovný duch, a z víkendu se vrátila jako vyměněná. Vrhla se do další série lékařských zákroků. Po šestém transferu jsme konečně objevili na těhotenském testu dvě čárky. Dcera Eliška se nám narodila po dlouhých pěti letech snažení.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (43): Po šestém IVF jsem hodila sen o rodině za hlavu. Manžel můj postoj nesdílí, já se ale nechci trápit až do menopauzy

Nejhezčí roky života s mojí rodinou

Už to jsou dva roky, co jsme šťastná a spokojená rodina. Jsme vděční a pokorní. Naše dcerka je pro nás vším. Koupili jsme si psa a veškerý čas trávíme společně. Před týdnem Jitka uspořádala romantickou večeři. Po příchodu domů z práce na mě čekal krásně nazdobený stůl a rozsvícené svíčky.

Večer jsem se dozvěděl krásnou novinu. Jitka byla opět těhotná. Bez pomoci lékařské vědy. Na gynekologii nám potvrdili, že srdíčko krásně ťuká. „To víte, někdy to nepustí hlava. Vy jste se zaměřili na výchovu dcerky a zadařilo se. Mám tu několik párů, které mají prvního potomka z IVF a druhého spontánně,“ uzavřel naši návštěvu lékař. Jsem nejšťastnější chlap pod sluncem.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (26): Zjistila jsem, že jsem těhotná, ale nevím, jestli dítě chci. Rozhodnutí mi nikdo neulehčuje