Facebook
Instagram
Herečka Lucie Benešová (48) se před rokem stala babičkou malé Melánie. Přesto v rozhovoru pro Lifee.cz říká, že na roli babičky se zatím věkem necítí. Aby také ano, když má její nejmladší dcera teprve 11 let. Od nejstarších dětí by prý sama občas potřebovala výpomoc a hlídání. Je podle ní účinná manželská psychoterapie? A v jaké fázi je stavba chaloupky, kterou pro svoji velkou rodinu buduje v Jizerských horách?
Hvězda seriálu Co ste hasiči, herečka Lucie Benešová (48), se před rokem stala babičkou, když její dcera Sára (23) přivedla na svět holčičku Melánii. S manželem Tomášem Matonohou vychovává ještě dceru Lauru (11) a syna Štěpána (18), přičemž prvorozený syn Lucián (26) z manželství s Filipem Blažkem už se osamostatnil.
Není divu, že se herečka rozhodla vlastníma rukama zbudovat horskou chalupu. A letos v létě už ji s rodinou testuje. "Děláme to pro sebe, abychom se tam mohli scházet. Přeci jen, když se sejde celá rodina, máme problém se někam vejít. Myslím, že tohle bude dostačující a mohli bychom zde léto a Vánoce trávit pohromadě," zasnila se herečka nedávno v našem předchozím rozhovoru.
Tenkrát už měla také v hlavě jasnou představu, jak bude její vytoužená chaloupka vypadat. "Bude to opravdová roubenka. Bude tam hodně kamene, hodně starého dřeva, které teď sháním, budou tam staré cihlové podlahy a bude tam všechno to, co se hodí do Jizerských hor," plánovala herečka - a jak nám nyní prozradila, její plány se pomalu, ale jistě plní.
Lucie Benešová o manželské krizi
Lucie, co nového vás letos na podzim čeká na televizi Nova?
Na podzim půjde na obrazovky druhá řada seriálu Co ste hasiči. Mám v něm docela zásadní roli, hraji manželku Václava Kopty a dáváme dohromady náš vztah. Chodíme kvůli tomu na psychoterapii. Myslím, že bude i legrace.
Jaká je vaše postava? Pořádná metrnice, nebo je spíše mírnější povahy?
V první řadě seriálu byla manželovi nevěrná, milence mi hrál kolega Radim Kalvoda. V druhé řadě seriálu se rozhodnou, že se manželství pokusí dát zase dohromady. Pravidelně navštěvují psychoterapii - pana doktora nám hraje Miroslav Vladyka. Pokaždé nám dá nějaký úkol, máme ho splnit a většinou to nevyjde. Většinou to bývá nějaký adrenalin nebo překvapení, a dopadne to úplně jinak.
Věříte, že podobné věci lidem skutečně pomáhají?
Prý ano. Když ti dva chtějí a chytne se to ještě v zárodku, tak samozřejmě ano. Když už je to celé ztracené, tak nepomůže nic. Pokud mají oba manželé zájem, mohlo by to fungovat. Takhle to máte v životě se vším - kde je vůle...
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Lucie Benešová staví pro svoji rodinu roubenku
Dostavěla už jste svoji chaloupku v Jizerských horách?
Dostavěla jsem ji z venku a pracujeme na vnitřku. A to bude ještě nějakou chvíli trvat. Voda, instalatéři, elektrikáři a podlahy, to je nejtěžší. Ale já to mám jako hobby, jako koníčka, takže s tím nemám problém.
Venku už jste si poseděli?
No jasně, tam už se to dá. Ale není ten objekt ještě uživatelný.
Jak se daří vaší vnučce Melánii? A vašim dětem?
Vnučce už je přes rok. A děti jsou velké, teď jsou všude možně na prázdninách, každý někde. A my dospělí, my si žijeme svým vlastním životem, stejně jako nejstarší děti, Lucián se Sárou.
Sejdete se vůbec celá rodina pohromadě?
To ano, sejdeme a scházíme. Byli jsme 14 dní u moře, v Chorvatsku, a tam jsme byli komplet celá rodina. Snažíme se vidět alespoň jednou do týdne. Většinou něco dobrého uvařím.
Vidíte ve svých dětech nějaké podobné vlastnosti?
Co se týká profese, tak to asi moc ne. Každý si jde svou cestou. V každém vidím něco po mně, ale herci nebudou ani jeden z těch čtyř. A to mi vůbec není líto, mají klidnější život. Když na to nejsou, tak proč se do toho pouštět. Uměleckou cestu si člověk musí najít sám. Naše řemeslo je nástroj a myslím, že do toho nejde nutit. Když to tak necítí, je to jenom dobře.
Jaká jste babička?
Jsem babička, která je pracovně ještě trochu rozstřelená. Věk na to, myslím, ještě nemám - je mi teprve 48 let. Nejsem zatím taková ta pravá hlídací babička. Navíc mladí s námi bydlí doma, takže vnučku mám na očích každý den. To samozřejmě neznamená, že by mi nebyla vzácná, je s námi pořád. Snažím se, ale nejsem babička, která by měla volno. Je to jiné, než kdyby mi bylo 70 let. Naopak - potřebovala bych, aby oni s dětmi pomáhali mně.
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
