Facebook
Instagram
Marek Adamczyk (35) se v pátek 20. ledna vrátí na obrazovky České televize v oblíbeném seriálu Kukačky. Mladý herec je jediným z kolegů na place, který zatím nemá děti, přesto mu režisér Biser Arichtev svěřil roli jednoho z otců vyměněných kluků. Kde plánuje Marek s manželkou Evou vychovávat své budoucí potomky? A co soudí o střídavé péči?
Manželkou Marka Adamczyka je úspěšná snowboardistka Eva Adamczyková (29), za svobodna Samková. V rozhovoru pro Lifee.cz se herec zamýšlí, jak velký vliv má na psychiku dítěte prostředí, ve kterém vyrůstá. „Mám takovou romantickou představu, že by se dětem mohlo líbit někde na menším městě," míní Marek, který sám sebe popisuje jako typické pražské dítě vyrůstající na sídlišti.
Podobně jako v seriálu Kukačky, který pojednává o rodinách dvou chlapců zaměněných v porodnici, se ale může stát, že hektický život ve velkoměstě nakonec s manželkou vymění za baráček v přírodě. „Možná na to dojde, že se časem přestěhujeme na poklidnější místo," připouští sympatický herec v našem rozhovoru.
Co nového čeká vaši postavu v seriálu Kukačky?
Martin zažíval v první sérii velký konflikt - stavěl se do opozice vůči tomu, co si představovaly ostatní postavy - pokud mluvíme o vyřešení situace vyměněných dětí. Ve druhé sérii si tyhle věci vnitřně vyřešil a spíše se věnuje tomu, aby situaci urovnal směrem ven. Chce, aby jeho rodina fungovala. Je to pro něj posun a je mi to sympatické.
Podle režiséra Bisera Arichteva chce mít vaše postava obě děti u sebe. Jak byste ale celou situaci nejlépe vyřešil vy sám?
To je hrozně těžké. V této konkrétní situaci mi dává smysl, aby obě rodiny zkusily žít na jedné hromadě - to je dobrá cesta. Ale nemůžu říct, že se to musí na sto procent povést. Rozhodně by se o to měly všechny postavy pokusit.
Jeden ze synů má autismus. Byl to pro vás úplně nový problém, nebo ve svém okolí máte někoho s touto diagnózou?
Bylo to pro mě nové, žádného autistu v okolí nemám, proto jsou mé znalosti v této problematice hodně omezené. Ale musím říct, že lidé, kteří autismus znají, si tenhle seriál docela chválili. Mluvili o tom, že některé situace, které v Kukačkách zažíváme, velmi dobře znají. Myslím, že Viktor Sekanina hraje autistu výborně. To člověku také hodně pomáhá, aby pochopil, jak některé situace fungují a co se autistům odehrává v hlavě.
Jaká byla práce s dětskými herci? Stali se z vás kamarádi?
No jasně! Kluci jsou oba bezvadní. Myslím, že ve druhé sérii mají ještě větší prostor a jejich postavy jsou mnohem hlubší a pro mě zajímavější. Víc jim také vidíme do hlavy a jsou mnohem většími hybateli děje.
Režisér také zmínil, že vy jste jediná výjimka v obsazení, která nemá děti. A přesto vás obsadil.
To je pravda.
Přemýšlíte o dětech jinak poté, co jste obě série dotočili?
Já sice děti nemám, ale v mém okolí se vyskytují poměrně hojně, takže jsem měl nějakou představu, co to vlastně děti jsou a jak se k nim chovat (smích). Žádný velký přerod nebo překvapení jsem v tomto směru nezažil.
Sám o sobě říkáte, že jste rodinný typ.
Určitě, rodina je pro mě hodně důležitá.
Jak tedy vnímáte téma střídavé péče, které řeší mnoho českých rodin, které se rozpadly?
To je hrozně složitá otázka, nikdy jsem se tím nezabýval do hloubky, ale líbí se mi myšlenka, že by dítě mělo jeden domov. Ten, kdo by se měl střídat, jsou rodiče. To je logisticky i finančně náročné, ale pro mě, jako outsidera, se to jeví jako nejlepší způsob, jak tuhle situaci vyřešit. Dítě by nemělo být v pozici, kdy si ho dospělí přehazují z jedné domácnosti do druhé a v každé má jiná pravidla. Mělo by mít svůj prostor, který bude hájený a kde bude vědět, že je opravdu doma.
Vy sám byste s dětmi preferoval život na vesnici, nebo ve městě?
Já se narodil v Praze a prožil jsem zde celý dosavadní život. Jsem ve městě naprosto spokojený. Život na vesnici jsem nikdy nezažil, proto bych jednoznačně volil Prahu. Ale neříkám, že se to nemůže časem změnit.
Až přijdou děti.
Ano, přesně tak. Mám takovou romantickou představu, že by se dětem mohlo líbit někde na menším městě. Ale jak říkám - já sám jsem dětství spokojeně prožil na sídlišti. Myslím, že prostředí - ač je důležité - není určující ani hlavní. Nezáleží, jestli jste ze sídliště, nebo z vesnice.
Co je tedy podle vás důležité?
Mnohem podstatnější je, jací jsou kolem vás lidé a jestli máte zdravé vztahy v rodině a ve škole. Jde o to, jestli se vám v dětství někdo věnuje. Vlastně je jedno, kde to dítě vyrůstá. Ale ano, máte pravdu. Možná na to dojde, že se časem přestěhujeme na nějaké poklidnější místo.
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
