Herec Vojtěch Vondráček staví svépomocí dům a vyrobil si i dřevěná okna. Pomáhá mu šikovná přítelkyně.

Herec Vojtěch Vondráček staví svépomocí dům a vyrobil si i dřevěná okna. Pomáhá mu šikovná přítelkyně.
Zdroj: Herminapress/Profimedia
Herec Vojtěch Vondráček během rozhovoru pro Lifee.cz, který probíhal v pražském Divadle Na zábradlí.Vojtěch Vondráček se svým otcem Janem.Přítelkyní Vojtěcha Vondráčka je herečka Barbora Bočková, kterou aktuálně můžeme vídat v seriálu Případy 1. oddělení.Ve volném čase herec relaxuje prací se dřevem.+ 12 fotek+ 13 fotek

Mladý herec Vojtěch Vondráček (27), syn známého kumštýře Jana (56), se k umění dostal právě díky rodinnému zázemí. Upozornil na sebe ve filmech Stockholmský syndrom, Jan Palach nebo novinkou Arvéd. Žije s herečkou Barborou Bočkovou z Případů 1. oddělení, staví dům a ve volném čase se věnuje práci se dřevem. Co dalšího prozradil v rozhovoru pro Lifee.cz?

Veronika Nováková
Veronika Nováková 02. 09. 2022 18:00

Herec staví svépomocí dům, se kterým mu pomáhá šikovná přítelkyně. Díky tomu se také Vojtěch začal zabývat prací se dřevem. „Zjistil jsem, že okna, která potřebujeme, nám málokdo vyrobí. Pořídil jsem si tedy knihy a začal zkoumat, jak se to má správně udělat, abych měl přesně taková okna, jaká si představuji – jasan a topol," poukazuje v rozhovoru pro Lifee.cz Vojtěch Vondráček.

Vojtěch Vondráček o práci se dřevem

V poslední době tě baví práce se dřevem. Jak to přišlo a proč ses do toho pustil?

Mám na chalupě starou dílnu. K tomu s Baruškou stavíme barák, de facto dva, na jednom pozemku. Tam to celé vzniklo. Děda byl truhlář, strejda také, druhý děda krejčí, šikovné ruce tedy v krvi mám. Ale od hraní se dřevem k práci se ním jsem přešel až díky oknům.

Proč?

Zjistil jsem, že okna, která potřebujeme, nám málokdo vyrobí. Pořídil jsem si tedy knihy a začal zkoumat, jak se to má správně udělat, abych měl přesně taková okna, jaká si představuji – jasan a topol!

Děláš ale ze dřeva i drobnější předměty, jako jsou mističky...

To je spíše radost. Teď mám rozbitý soustruh, což mě trošku bolí. Měl jsem už nějaké objednávky na Vánoce... Ale zrovna u těch misek – soustružení je nejpříjemnější dřevařina. Dělám soustružené misky, základem jsou dobře nabroušená dláta. Na soustružení mi nikdy nepřišlo nic těžkého, i když to člověk musí dostat do ruky a sem tam dostane ťafku..

Děláš už některé věci pro kamarády nebo na zakázku?

Jo, pro kamarády už jsem něco vyrobil. Přišlo mi i pár nabídek od lidí, které neznám. Vestavěné skříně, misky a tak. Prý na doporučení. To potěší, ale zatím jsem neprodal vlastní výrobek nikomu, koho bych neznal.

Proč?

Nemůžu se zaručit. Dokonce jsem dostal od kamaráda nabídku na okna poté, co viděl ty naše. Problém je v tom, že ta okna, která jsem dělal, zatím nemám prověřená. Počkám pět šest let a zjistím, jestli drží. Takže máme doma pokusného králíka.

Zapojuje se do tvé práce se dřevem také tvoje přítelkyně?

Bajka by ani nevydržela koukat, jak něco někdo dělá. Tak vzala do ruky brusky a začala začišťovat. Za chvíli už jsme dělali spolu. Když jsem ta okna dělal sám, hrozně jsem se rozčiloval. Pořád člověk hraje, potom jede do dílny, pak zase zkouší a točí. No a najednou máš k ruce parťáka! Některé věci, které mě nebaví, jako třeba závěrečné broušení do jemna, Bajka miluje. Teď jsem šéfem dílny a mám skvělého parťáka, na kterého se může spolehnout.

Přemýšleli jste nad tím mít společnou dílnu?

Jasně!

Vykašlete se na herectví?

Teď ne. Mám to moc rád. Pořád se cítím být hercem, a navíc mít svůj podnik není jen tak. Se dřevem prostě trávím hezké chvilky. Velkou část pandemie covidu jsme spolu prožili. Bylo to pro nás příjemné v tom, že jsme zůstali skoro měsíc v kuse na chaloupce a zažívali časy, jako bychom byli studenti truhlařiny. Měli jsme čas ráno vstát a dělat si dřevo.

Ale ty ses neživil od začátku herectvím. Dělal jsi také na Staroměstském náměstí, na orloji. To jsi byl průvodce?

Dělal jsem toho mnohem víc. Ale na věži jsem dělal hlídače. Říkám to noblesněji, než jaká byla skutečnost. Je pravda, že jsem se díky tomu podíval do míst, kam se nikdo jen tak nepodívá. Třeba na křižovatku pražských kanálů.

Tam jsi mohl chodit?

To ne, ale podíval jsem se tam. Sám jsem tam nesměl. Teď asi vypustím tajnou informaci, ale tam je dokonalý únikový prostor - můžete se dostat kamkoliv po Praze, jen nebudu říkat, kam přesně.

Vojtěch Vondráček o filmu Arvéd

Tvé jméno figuruje na plakátu k filmu Arvéd, který jde aktuálně do kin. Jaká pro tebe byla tahle práce?

Ohlasy jsou skvělé, ale sám jsem to zatím neviděl, protože jsem na premiéru nemohl. Ta práce byla nadstandardní. Režisér Vojta Mašek přesně věděl, co točí. Michal Kern v roli Arvéda byl trefou do černého. Moje postava je zahalena tajemstvím a jen se tam mihne.

Ale ty tohle tajemství znáš.

Já ho znám, ale říkat ho nebudu. Aby ho poznali také diváci, budou k tomu potřebovat trochu vzdělání ve smíchovské historii. Jsem moc rád, že se Arvédovi daří, protože občas jsem svědkem toho, že se podobné projekty zaseknou v artových kruzích a více prostoru nedostanou. Tohle je skvělé.

Vojtěch Vondráček a rodina

Tvá přítelkyně Bára se aktuálně objevuje v Případech 1. oddělení. Jsi na ni pyšný?

Jsem na ni pyšný za důležitější věci. Jsem rád, že jsem se díky tomu dozvěděl, jak moc je ten seriál populární. Ukázalo se, že to sleduje hodně lidí z mého okolí, což jsem netušil. Na Barušku jsem pyšný v každém případě a zatím se mi nestalo, že bych ji viděl něco odfláknout. Pro nás takhle dlouhé práce znamenají, že na sebe nemáme moc času. Krásné na tom je, že chvíle, kdy jsme o samotě, jsou svaté a vzácné. Jsou to naše malé klenoty. Když už jsem hodně unavený a ustejskaný, snažím se myslet právě na naše chvíle.

Vynechat nesmíme ani tvého tátu. Nedávno proběhla médii zpráva, že namluvil zastávky pro pražskou MHD.

Ještě jsem ho neslyšel, teprve to přijde. Pro tátu je to velká satisfakce. On je rodilý Libeňák a Pražák a teď se zapíše do historie. Ale co podotknul, bylo: ,To je všechno hezké, ale počkejte, až pojedete z mého pohřbu!' Odpověděl jsem mu: ,Neboj, tati, pojedeme s tebou na konečnou!'

To zní morbidně!

Ale je to pravda. Sám cítím a doufám, že brzy budu mít děti. Nedávno mi kolega Marek Němec říkal: ,Víš, že budeš mít brzy děti?' Ptal jsem se, jak to pozná. ,Koukáš, jak všichni hezky papají,' odvětil.

Co z toho plyne?

Jednou budu mít děti a hrozně rád jim budu připomínat, že tam je s nimi i dědeček. Táta je úžasný chlap, proto jsem rád, že tady s námi ještě dlouho bude. Naštěstí má před sebou spoustu let. Můžu potvrdit, že je v kondici.

V čem tě aktuálně mohou vidět diváci v domovském Divadle Na zábradlí?

Jsou to Hamleti, Persony, Ztracené iluze, Kleopatra, Macbeth – Too much blood, Obscura, Nedorozumění a také v nově připravované inscenaci Medvěd s motorovou pilou. Tam dělám také živou muziku společně s naším souborem.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články