Adéla (30): S manželem jsme se pět let marně snažili o dítě. Pak otěhotněla tchyně a podle mě to udělala, aby mě ponížila

S manželem Kryštofem jsme se o dítě snažili pět let. Prošli jsme si vším – vyšetřeními, klinikami, slzami i tichými hádkami. Každý pokus byl jen dalším zklamáním. Když jsme se poznali, byl chápavý a podporující. Vše se ale změnilo, když se do našeho života začala plést jeho matka. Všechno věděla nejlíp a dívala se na mě jako na rozbitý spotřebič, který nefunguje, ale kvůli lítosti se nevyhodí. Když tchyně oznámila, že je těhotná, něco ve mně definitivně umřelo. Cítila jsem, že pro mě v téhle rodině možná nikdy nebylo místo.

Jitka (34): Tchyně mě trápí, protože nemáme děti. Ještě horší je, že manžel se mě nezastane

Nemůžu otěhotnět

To ráno byl výsledek těhotenského testu zase stejný – jedna čárka. Manžel jen pokrčil rameny a dál se věnoval telefonu. Seděla jsem v našem bytě, který už pět let čekal na dětský smích, a cítila jen prázdnotu. Všechno bylo připravené, od pokojíčku až po jména, ale nový život k nám přijít nechtěl.

V tom tichu zazvonil telefon. Volala tchyně, že se staví, protože má „novinky“. Už tehdy mi bylo jasné, že to pro mě neznamená nic dobrého. Dorazila o půl hodiny později, celá zářila a s triumfálním úsměvem oznámila: „Jsem těhotná! Chápete to? V mém věku!“ Kryštof se zakuckal kávou a já měla pocit, jako by se mi zhroutil svět.

Petra (37): Rozešla jsem se s partnerem, protože odmítl umělé oplodnění. Nemám jinou možnost, ale podle něj je to proti přírodě

Tchyně je těhotná

Tchyně se smála, že to vůbec neplánovali, ale když už se to stalo, je to asi znamení. Seděla v našem obývacím pokoji, hladila si sotva viditelné bříško a chovala se jako královna. Kryštof na mě jen mlčky koukal. Cítila jsem se jako divák v životě, který měl být můj.

„Neboj se, Adélko, třeba se i na vás jednou usměje štěstí,“ dodala s úsměvem, který říkal: „Podívej, já to dokážu, a ty ne.“ Její slova mě srazila na kolena. Když se jí Kryštof snažil naznačit, že to není vhodná chvíle, odsekla: „Promiň, ale není moje chyba, že se nemůžu dočkat vnoučete.“

Od té chvíle doma zavládlo ticho. Kryštof se mi vyhýbal, z práce se vracel pozdě a mlčel. Tchyně se stala hlavním tématem rodinných setkání a všichni byli nadšení. Teta mi při nedělním obědě dokonce řekla, že si na jejím dítěti budu moct natrénovat mateřství. Kryštof neřekl nic. Očekával, že se smířím s rolí tety jeho sourozence.

Cestou domů jsem mu tiše řekla, že v tomhle cirkuse hrát nebudu. Bránil svou mámu, že mi to přece neudělala schválně. Ale jak jinak jsem si to měla vysvětlit, když mi roky opakovala, že žena bez dítěte je jako strom bez ovoce?

Vilma (34): Po dvou potratech jsem rezignovala na rodinu. Lásku jsem místo miminka dala opuštěným pejskům

Ne každá žena musí být matkou

O týden později jsem na něj čekala se sbaleným kufrem. Vrátil se z práce a jako obvykle bez jediného slova zapnul televizi. „Nechci už být součástí téhle rodiny,“ řekla jsem klidně. „Nechci pomáhat vychovávat tvého bratra a předstírat, že je všechno v pořádku, zatímco já usínám s pocitem selhání, který nikoho nezajímá.“

Kryštof si jen unaveně povzdechl, že to přece není důvod všechno zahodit. Pro mě to ale byl ten poslední a jediný důvod. Nechtěla jsem dál žít na okraji cizího života. Chtěla jsem být konečně středem toho svého, i kdybych na to měla být sama. Nechal mě jít. Ani se nepokusil mě zastavit.

Našla jsem si malý byt k pronájmu a poprvé po dlouhé době se mi volně dýchá. Nikdo nekomentuje, co dělám špatně, a nebolí mě ticho, kterým mě trestal můj muž. Nevím, jestli někdy budu matkou. Snažím se žít tady a teď, ne v neustálém očekávání.

Tchyně nedávno porodila. Fotku jejího dítěte jsem zahlédla náhodou a necítila jsem bolest, jen prázdnotu. Kryštof se už neozval. Ani já jemu. Vím jen jedno – kdybych zůstala, začala bych nenávidět nejen jeho, ale i sama sebe. A já se chci zase naučit mít se ráda. Nejsem matka. Nejsem manželka. Učím se znovu být někým, ne pro ostatní, ale sama pro sebe.

Anna (32): Nemohla jsem otěhotnět. Jedno rozhodnutí obrátilo můj život vzhůru nohama

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].