Jana (47): Tchyně se stala mou nejlepší přítelkyní. Podržela mě i v situaci, kterou by jiná odsoudila

Díky svému muži Petrovi jsem poznala tu nejlepší tchyni, jakou jsem si mohla přát. Vnímám ji jako skutečnou kamarádku, které se mohu svěřit naprosto se vším. A ona mi na oplátku prozradila své vlastní bolestivé tajemství.

Jitka (32): Zlatá rada tchyně mě zachránila. Změnila líného manžela k nepoznání

S tchyní jsme si okamžitě sedly

Petr mě se svou matkou Evou seznámil až po půlroční známosti. Nechápu, proč tak dlouho váhal, Eva je úžasná žena a hned jsem si ji zamilovala. Je to ten typ člověka, co říká věci na rovinu, což někomu může vadit, ale mně to vyhovuje.

Moje vlastní maminka je oproti Evě dost konzervativní a neustále řeší, co si o naší rodině pomyslí ostatní. Nikdy bych se jí nemohla s ničím svěřit, protože by se tím jen zbytečně trápila. Postupem času se mou důvěrnicí stala právě Eva, mohla jsem jí říct skutečně cokoliv. O tom jsem se měla brzy přesvědčit.

Krátce poté, co jsme se s Petrem zasnoubili, jsem zjistila, že čekám dítě. Děti jsem si vždy přála, ale měla jsem pocit, že na ně ještě není ten správný čas. Ta zpráva mě hodně trápila, chtěla jsem se ještě pár let věnovat kariéře a s Petrem si užít čas ve dvou. Moje budoucí tchyně mě tehdy vyslechla a byla mi obrovskou oporou.

Daniela (41): Už mi dochází trpělivost. Tchyni není nic svaté, ani moje věci

Svěřila se mi s vlastním trápením

Byla jsem zoufalá a nevěděla, komu se svěřit. Nikdo by pro mé pocity asi neměl pochopení. Jednou nám Eva něco nesla a hned mezi dveřmi zašeptala: „Nejsi v tom?“ Okamžitě jsem se rozbrečela, Petr byl naštěstí v druhém pokoji. Eva mě vzala ven na kávu, abychom si mohly v klidu promluvit.

Hned jí došlo, že to nebyly slzy štěstí. Ostýchala jsem se jí přiznat, že ještě nejsem připravená mít dítě s jejím synem. Bála jsem se, že mě odsoudí nebo se bude snažit mě přemluvit, ale ona se zachovala naprosto úžasně a měla pro mě plné pochopení.

Vyprávěla mi, že si kdysi prošla něčím podobným. Čekala třetí dítě a cítila, že by to už nezvládla. Rozhodla se jít na potrat a nebylo to pro ni lehké. Nikomu o tom neřekla a svého rozhodnutí nikdy nelitovala. „Budeš skvělá máma, ale rozhodnutí je na tobě. Rozumím tomu zmatku, máš ráda svůj životní styl,“ povzbudila mě. Její slova mi nesmírně pomohla a já si uvědomila, že příroda je někdy silnější než všechny naše plány.

Jana (35): Tchyni a tchánovi jsme půjčili peníze na rekonstrukci bytu. Nemůžu uvěřit, jak je použili

Osud nakonec rozhodl za mě

Týden nato, když už jsem byla připravená říct o těhotenství Petrovi, jsem bohužel potratila. Bylo to zvláštní, protože jsem se na miminko už začala vnitřně připravovat a těšit. Jako by vycítilo, že jsem ho na začátku nechtěla. Ani v této těžké chvíli mě nikdo nepodpořil víc než Eva.

Na děti přišel ten správný čas dva roky po naší svatbě a já byla nesmírně šťastná, že je máme. Eva je stále mou důvěrnicí a byla mi velkou pomocí i během mateřské dovolené. Tehdy se konečně výrazněji zapojila i moje máma, která pomáhala hlavně prakticky a materiálně, což je role, která jí sedí nejlépe.

Alena (31): Tchyně si ode mě půjčovala peníze. Když se mi to přestalo líbit, se zlou jsem se potázala

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].