Daniela po deseti letech manželství zjistila věc, co rozdělila rodinu na dvě skupiny. Jedni mají pochopení pro Danielu a druzí nevidí nic špatného na chování Boženy, tchyně Daniely. Nejen, že tchyně nerespektuje žádná pravidla slušného chování, ale dokonce ani pravidla hygienická.
Svou tchyni jsem respektovala. Snad stokrát jsem si za své manželství opakovala, že je to matka mého manžela a musím to vydržet. Bylo to složité a bolavé, ale s vypětím sil jsem to zvládala s úsměvem.
Svého manžela miluji a jeho matku respektuji
Manžel Karel je zlatý člověk. S ním bych šla klidně i do pekla. Je výborný otec našich dětí. Je to parťák do nepohody. Je to milenec, který mě vzrušuje. Je to moje jistota. Je to muž, co mě chápe a miluje takovou, jaká jsem. S Karlem si nemusím na nic hrát. Mohu mluvit bez obalu. Mohu vypustit emoce beze strachu, že mě odsoudí.
Snad i kvůli němu jsem celé roky skřípala zuby a tolerovala manželovu matku Boženu. Ač ten nahoře ví, že to pro mě nebylo jednoduché. Ač ten nahoře ví, že tchyně často překročila hranice a moji sociální bublinu. Jen kvůli pohodě mého manžela jsem to vše zvládala s úsměvem a přetvařovala se jako o život. Karel to samozřejmě vnímal a uměl to ocenit.
Tchyně, co mě učila trpělivosti
„Ten krém, co máš v koupelně, je skvělý. Až budu mít narozeniny, tak mi ho kup. Pokaždé, když jsem u vás na návštěvě, tak se s ním namažu. Není mastný, dobře se nanáší a nedráždí tu moji vyrážku,“ oznámila mi, jako by nic, moje tchyně. Zalapala jsem po dechu a představila si, jak si každé ráno nanáším krém na obličej.
„Maminko, ale to je drahý krém na obličej. Myslím, že krém je určen k osobnímu používání a jsem nemile překvapená, že mi ho používáte. Dám vám ten rozdělaný jako dárek hned. Už ho stejně nebudu používat,“ suše jsem reagovala na slova mojí tchyně. Ta celou záležitost uzavřela s tím, že jsem přecitlivělá. I Karel reagoval a matce slušně vysvětlil, že překračuje meze slušného chování.
Asi budu muset před návštěvou vše uklidit
Nebo se často moje tchyně při návštěvě vrátila z koupelny navoněná mým parfémem. To mi ze všeho vadilo nejméně. Ale když jsem nechala rtěnku ležet na poličce nad umyvadlem a tchyně se vrátila s červenou pusou, zvedl se mi žaludek. To udělala na rodinné oslavě přede všemi příbuznými. „Maminko, to ale nemyslíte vážně. To je moje rtěnka. A kvůli nějaké infekci není dobré si takové věci půjčovat,“ reagovala jsem. Tchyně se urazila, že se chovám, jako by byla prašivá.
Tato epizoda rozdělila naši rodinu na dva tábory. Jedni mě měli za hysterku a druzí stáli při mně. Každopádně vyhrocená situace ještě dlouho v rodině rezonovala, ale na chování tchyně to nemělo žádný vliv. Zkouším dávat na umyvadlo košík s kosmetikou, kterou kupuji v malých baleních, a doufám, že se na to tchyně chytne. Svou drahou kosmetiku ukládám do skříně a věřím, že si tchyně nedovolí lézt do skříněk.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




