Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Helena je zastánkyní zdravé stravy. Celý rok rodině připravuje čerstvé jídlo ze zdravých surovin. Pokud je Helenina rodina pozvána na oběd k příbuzným, rodina respektuje jídlo, které na talíř dostanou. Jenže to, co udělala tchyně minulé svátky, to bylo doslova neodpustitelné.
Všude čtu, jak je nezdravé průmyslově zpracované jídlo. A tak jsem hned po narození dětí začala v kuchyni používat čerstvé potraviny, kvalitní suroviny, nejlépe bio potraviny, a vařím nutričně vyvážená jídla.
Jednou za rok se hřešit může
V období Vánoc moje rodina respektuje, že se v jídle hřeší. To znamená, že na štědrovečerní večeři máme bramborový salát s majonézou, smažené řízky a večer si dáme jahodový pohár k pohádce. Děti si to užijí a mně to vždy navodí atmosféru mého dětství. I manžel změnu vítá. Vždy si opakovaně chodí přidat salát a cpe se do nočních hodin.
„To jsem se přejedl. Sice je mi těžko, ale pochutnal jsem si,“ pokaždé se směje, když leze do postele. Každý rok jsme na první svátek vánoční pozváni k mým rodičům na oběd. Vždy se podává svíčková omáčka s hovězím masem a karlovarským knedlíkem. Vím, že rodiče omáčku uvaří den předem a koupí kvalitní maso.
Přístup ke zdravému stravování je základ
Vím, že rodiče při vaření používají kvalitní suroviny a jídlo pro nás připravují s láskou. Vždy je to příjemná návštěva. Po obědě následuje káva a k ní si můžeme dát cukroví nebo vánočku. Manžel opět ochutnává vše a domů jedeme se stejným scénářem. „Lásko, to jsem se zase přejedl,“ funí už v autě.
Na druhý svátek vánoční chodíme na oběd ke tchyni. Celé roky se jí snažím mít ráda. Je několik let rozvedená a má přítele. Navštěvují se a hodně jezdí na dovolené. Prakticky neznám situaci, kdy by si na víkend vzala děti. Věčně nemá čas. Ale hlídání nevyžaduji. Přeji jí, že našla lásku a užívá si života. Vlastně nás ani nemusí zvát na oběd.
Hnusný oběd mi zkazil náladu
Minulé Vánoce jsme opět šli ke tchyni a dostali jsme dva dny starý bramborový salát a smažené klobásy. Trochu jsem byla zklamaná. Evidentně si tchyně nedala moc práce s tím, aby nás dobře pohostila. Tchyně se ještě smála, že se jí nechtěly obalovat řízky, a ty, co měla udělané s přítelem, snědli. A pak to nastalo: „Jsou ty klobásy ještě dobré? Necítíte z nich houby? Přeci jen byly rok v mrazáku.“
Zarazila jsem se a otázku nechápala. Tchyni došlo, co na sebe práskla. A pak mi to začalo docházet. Tchyně nám rozmrazila rok staré klobásy z předešlého roku a ohřála je v troubě. Zvedl se mi žaludek. Okamžitě jsem nakázala dětem, aby přestali jíst. I manžel se tvářil zhnuseně. „Maminko, to nemyslíte vážně, že dáte dětem staré klobásy. Mohla jste říct, že se vám vařit nechce. Příští rok vás zvu na oběd k vám. Nebudu tady riskovat otravu jídlem,“ zvedla jsem se k odchodu.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
