Adéla (42): Syn dostal na vysvědčení trojku. Babička mu za trest nedala žádnou odměnu a ještě ho přede všemi ponížila

Když děti dopoledne přinesly vysvědčení, měla jsem celkem radost. Dcera v šesté třídě měla jen dvě dvojky. U syna to bylo o něco horší. V páté třídě měl několik dvojek a jednu trojku z matematiky. Neříkám, že jsem z toho nadšená, ale upřímně, každý jsme jiný a on je prostě živější typ. A učení mu zkrátka dělá větší problémy. A matematika ho zlobí už od první třídy.

Mohlo by Vás zajímat:

Beáta (41): Jsem zastánce toho, že na známkách nezáleží. Moje tchyně však děti peskuje, když nemají jedničky

Trojku jsme chtěli raději zapřít

Každopádně jsem nikdy netrvala na samých jedničkách a dokážu ocenit jakoukoli snahu. A tak jsme to doma probrali v klidu a bez dramat. Bohužel na návštěvě u babičky to nakonec pořádné drama bylo. Tchyně je v tomhle směru přísná. Už dřív dávala dětem odměny za hezké známky – jenže u toho nikdy nechyběly poznámky typu: „Za nás bylo normální mít samé jedničky.“

„Mami, a neřekla bys radši babičce o té trojce ty?“ prosil mě syn, když jsme šli po obědě na návštěvu k babičce. „Nechci, aby na mě koukala tím svým pohledem.“

Chápala jsem to, ani já nebyla zvědavá na ty její řeči a výčitky i k mé osobě. Že se mu málo věnuji. Že místo fotbalu by měl raději sedět u učení... „Víš co, prostě tu trojku nezmiňuj. Ušetří to nervy nám všem,“ řekla jsem mu narovinu, i když vím, že lhát se nemá.

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (38): Můj muž opět vyšiloval kvůli vysvědčení. Přitom on na tom byl ve škole ještě hůř

Takovou scénu jsem tedy nečekala

Jenže syn lhát neumí, a nakonec se přiznal. „No… já mám trojku z matiky,“ vyhrkl po pár minutách.

Tchyně se zarazila, chvíli bylo ticho a pak spustila: „To snad ne! Co jsi dělal celý rok? Podívej se na svoji sestru, ta má skoro samé jedničky!“

Cítila jsem, jak mi vře krev. A syn? Sklopil hlavu a přešla ho chuť na dort, který mu babička naservírovala. V očích měl slzy a mně to bylo pořádně líto. A to nebyl ještě konec. Tchyně totiž měla pro děti připravenou obálku s penězi, aby si za ně něco samy koupily. Filipovi ale nakonec obálku nedala.

„Dostaneš ji příští rok, až si známky vylepšíš. Teď si to nezasloužíš,“ řekla mu tvrdě.

Mohlo by Vás zajímat:

Míša (44): Manžel mi řekl, že si mě neměl raději brát. Kvůli špatnému prospěchu našeho syna

Neudržela jsem se

To už na mě bylo moc. „Věro, to už přeháníš, ne?“ ozvala jsem se. „To, že má trojku, neznamená, že není šikovný. Rozhodně si nezaslouží, aby si ho tady ponižovala a měl trauma kvůli známkám!“

„Pravidla jsou jasná, Adélo. Motivace musí být,“ odsekla tchyně. „A kdybys na něj byla přísnější, nemuselo to takhle dopadnout,“ rýpla si ještě do mě.

Syn to nakonec nevydržel a se slzami v očích odešel do vedlejšího pokoje. Šla jsem za ním, objala ho a snažila se ho uklidnit. A pak jsme raději odešli. Byla jsem z jejího chování tak vytočená, že kdybych tam byla déle, určitě bych jí ještě něco řekla. A mohlo by mě to pak dost mrzet. Tak jsme to šli raději rozdýchat ven...

Odměnu jsem dala synovi sama. „Za to, jak jsi to ustál. A za to, jaký jsi. Jsem ráda, že tě mám,“ řekla jsem mu. Jen doufám, že se z toho babiččina přístupu nevytvoří šrámy, které si ponese dál.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Johana (45): Dceřina učitelka mě nesnáší. Musela jsem sáhnout po neobvyklém řešení