
Adriana se rozešla se svým přítelem. Netrvalo to ale dlouho a do života jí náhodou přišel sympatický řidič taxíku, který jí zásadně změnil život...
Krátce před začátkem léta jsem se rozešla se svým přítelem Bořkem. Chodili jsme spolu něco málo přes rok a ačkoliv jsem si nejprve myslela, že je ten pravý, postupně se ukázalo, že by nám to dlouhodobě nefungovalo a že rozejít se je ta nejlepší varianta.
Byla jsem čerstvě po rozchodu
Bydleli jsme spolu a tak nás čekalo komplikovanější období. Co nejrychleji jsem se snažila si vše vyklidit a našla si podnájem na kraji města, abych naši situaci co nejdříve ukončila. Po pár dnech bylo naštěstí vše hotovo, pravděpodobně díky pomoci mých kamarádek. Všechny jsem je na znamení vděku pozvala na skleničku.
„Tak na to, ať jsi sama šťastnější než ve vztahu,“ popřála mi jedna z kamarádek, a pak jsme si připily.
„Teď by bylo ideální si chvíli dát od mužů pauzu,“ navázala na ni další, když jsme dopily, „věnovat se sama sobě, najít nový vítr do plachet…“
„Souhlasím, určitě si teď nikoho chvíli hledat nebudu,“ dala jsem jí za pravdu. Ale jak to tak bývá, lidé míní a osud mění.
Vyzvedl mě sympatický taxikář
Ani ne o dvacet čtyři hodin později jsem mířila do práce, a protože jsem po propařeném večeru samozřejmě nestíhala, zavolala jsem si taxi. Mým řidičem byl sympatický mladý muž, zřejmě v mém věku.
„Divoká noc?“ zeptal se mě pobaveně, když jsem se na zadním sedadle začala spěšně líčit.
„Dá se to tak říct,“ přikývla jsem a snažila se si nanést řasenku, „slavila jsem svůj rozchod. Odešla jsem z nefungujícího vztahu.“
„Tak to gratuluji,“ popřál mi vesele a upřeně se na mě zadíval, „taková krásná slečna jako vy jistě nebude mít o další nápadníky nouzi…“
A tak jsme se dali do řeči. Zjistila jsem, že se jmenuje Dan, že si řízením taxíku si pouze přivydělává a že jinak píše knížky. Byl moc sympatický, zahrnoval mě vtipy, ale zároveň zněl celkem chytře. Když jsem vystupovala před budovou své práce, zeptal se mě na telefonní číslo.
„Moc rád bych tě vzal na rande,“ řekl mi, když jsem zaváhala, „vím, že jsi chvíli po rozchodu… ale moc se mi líbíš. Nechceš to zkusit?“
Kamarádky mě odrazovaly
A tak jsem se sotva týden po rozchodu začala vídat s novým mužem. Ze začátku jsem z toho měla zvláštní pocit, stále mi připadalo, jako bych byla Bořkovi nevěrná, jako kdybych dělala něco špatného. Říkala jsem si ale, proč se tomu bránit, když to přišlo tak samo? To jsem řekla i svým kamarádkám, když jsme se sešly u jedné z nich na návštěvě, podívat se na její nové koťátko. Čekala jsem pochopení a podporu, ale setkala jsem se jen s nevěřícnými pohledy.
„Takhle krátce po rozchodu už s někým zase randíš?“ ptala se jedna zaskočeně.
„Nebyla jsi sama skoro ani týden… to mi vůbec nepřijde zdravé. Vždyť pořád s někým jsi, vůbec nemáš čas poznat samu sebe,“ přidala se druhá, než jsem stihla něco namítnout.
„Ty jsi snad závislá na mužské pozornosti, že někoho hned potřebuješ?“ zeptala se mě ostře třetí, a to už jsem se musela ohradit.
„Nikoho jsem si nehledala, přišlo to úplně samo,“ namítla jsem ublíženě, „a nepřijde mi na tom nic špatného… nemůžu za to, že jsem potkala fajn muže tak rychle po rozchodu.“
„Neměla sis s ním začínat,“ nenechaly se ale moje přítelkyně přemluvit, „tohle prostě není dobře. Neměla bys takhle skákat ze vztahu do vztahu.“
Rozhodla jsem se věřit svému instinktu
Byla jsem z této konverzace smutná a rozlazená, odcházela jsem skoro s pláčem. Myslela jsem si, že mě moje kamarádky podpoří, že budou rády, že jsem spokojená… nebo snad mají pravdu? Je hloupost takhle rychle střídat partnery? Je to ode mě špatné? Jsem snad lehká žena?
Rozhodla jsem se ale všechny tyto otázky hodit za hlavu a řídit se instinktem. Cítila jsem se dobře, cítila jsem se milována a to bylo to hlavní, rozhodla jsem se tedy s Danem zůstat a nevěnovat pozornost tomu, co mi říká okolí. A vyplatilo se, našla jsem lásku svého života.
S Danem jsme se do sebe zamilovali a vybudovali si vztah, o kterém se mi ani nesnilo. Po půl roce jsme se spolu sestěhovali a po roce mě požádal o ruku. Skončil jako taxikář a začal se naplno věnovat psaní knih, zatímco já jsem otěhotněla s naším prvním dítětem. Přeskočit ze vztahu do vztahu bylo tak to nejlepší, co jsem mohla udělat.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




