Facebook
Instagram
Na výchově dětí se mají lidé dohodnout, než si je pořídí. Alice tak neučinila a začíná toho zatraceně litovat. Její vztah s manželem se ocitl na mrtvém bodě poté, co roky rozmazloval jejich jedinou dceru.
S manželem se ve výchově dcery nemůžeme lišit víc. On chce, aby z Viktorky vyrostla rozmazlená princezna, zasypává ji odmala hračkami, oblečením a pamlsky. Já jsem naopak odhodlaná vychovat z ní nezávislou a samostatnou dívku. Od jejího narození nejsme sehraní a nedávno se celá situace nehezky vyhrotila.
Manžel pro ni chtěl to nejlepší
Celý problém začal docela nevinně, když byla Viktorka malá. Manžel chodil domů s taškami plnými nejnovějších přístrojů a hraček a rozmazloval ji. Při pohledu na to všechno jsem se zhrozila, protože jsem věděla, že to připravuje půdu pro dceřiny celoživotní vysoké nároky. „Ale já chci, aby měla to nejlepší,“ říkával manžel a z jeho argumentů mi vřela krev.
Já naopak věřila, že ji naučím hodnotě tvrdé práce. Podporovala jsem ji v domácích pracích a dalších povinnostech a doufala, že jí vštípím význam toho, aby si na sebe vydělala. „Měla by se naučit, jak důležitá je nezávislost,“ argumentovala jsem, zatímco se mi manžel posmíval.
V pubertě se dcera vymkla kontrole
Dceři je čtrnáct a náš konflikt se vyostřuje. Manžel jí vyhoví v každém rozmaru, zatímco já trvám na tom, aby se naučila vařit, uklízet a prát. I přes moji snahu se z naší dcery stala náročná mladá žena, která očekává, že jí bude všechno podáváno na stříbrném podnose.
Nedávno jsem jí zabavila telefon, protože se dívala na nevhodný obsah, a ona mi odpověděla: „Táta mi koupí nový, když budu chtít!“
Brzy došlo k několika ostrým hádkám, kdy jsme se s manželem překřikovali, kdo co dělá špatně. „Kvůli tobě se z naší dcery stává rozmazlený spratek! Musí se naučit zodpovědnosti a samostatnosti,“ křičela jsem. „Jsi na ni příliš přísná,“ opáčil manžel. „Děláš z ní stroj se všemi těmi svými pravidly a povinnostmi.“
Nechci, aby dcera jednou uměla jen nastavovat ruku
Skoro jsme spolu přestali mluvit, jen jsme ohrnovali nos nad počínáním toho druhého, dokud jsme si nevšimli, že naše dcera sledovala naše hádky a začala se nás stranit. Nakonec odmítla i manželův dárek, protože nechtěla, abychom se kvůli ní hádali. Přiznám se, že jsem v tu chvíli měla radost, ale věděla jsem, že ze špatného důvodu.
V jejím zájmu jsme museli najít společnou řeč. Sedli jsme si a upřímně si promluvili, vyložili si své obavy a starosti. Já mluvila o tom, že si přeji, aby Viktorka byla silná a samostatná, zatímco manžel se přiznal, že se snažil dohnat svou nepřítomnost doma během jejích prvních let.
Hledáme kompromis, ale pořád mám pocit, že manžel zahrnuje dceru příliš mnoha věcmi a nedává jí hodnoty, které by ji připravily na život. Nechci, aby celý život nastavovala ruce a spoléhala na tatínka, ale manžel to nechce pochopit.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
