Alois (56): Zůstává mi rozum stát nad slovníkem dnešních mužů

Za mých mladých let byl mezi mladými opačný problém: Mluvili jsme dost vulgárně. Předháněli jsme se v tom, kdo bude více chlap. Svoje těla jsme trápili při sportu a v každé větě zazněl alespoň jeden vulgarismus.

Marika (40): Můj syn je stejný flákač jako jeho táta. Nechápu, jak se to mohlo stát

Před třiceti lety byla jiná doba

Když mi bylo okolo pětadvaceti, tak byl jsem byl už ženatý a měl jsem dvouletého syna. Mluvili jsme, jak nám zobák narostl, a když, tak jsme si slova nějak zkracovali nebo mluvili výstižnými výrazy. Chápu, že pro naše rodiče to mohlo být zmatečné, ale rozhodně to bylo lepší než to, co slyším z úst dnešních mužů.

V létě se chystal náš dospělý syn s partou kamarádů na čtrnáct dní na dovolenou. Měli v plánu si půjčit obytné auto a objet kus Evropy. Všichni to jsou kluci, kteří loví slečny. Všichni jsou svobodní, ač jim táhne skoro na třicítku. Všichni jsou úspěšní v zaměstnání a převážně vysokoškoláci. Ale to, jak mezi sebou mluví, to nedávám.

Kristýna (69): Co jsem v důchodu, rodina na mě neměla čas. Moje samota zmizela, když mi syn koupil notebook

Přípravy u nás na zahradě mě lezly na nervy

„Půjčíme si bydlíka a budeme s ním kempovat ve volné přírodě,“ nadšeně zvolal kamarád mého syna. Můj syn Daniel nadšeně souhlasil, že je to skvělý nápad, a dodal: „Super, nemusíme shánět jídlo, napapkáme se v bydlíku.“ Málem mi upadl hrnek s kávou. Šokem. Díval jsem se na partu mladých mužů a kdybych nevěděl, že jsou všichni heterosexuálové, byl bych přesvědčený o tom, že mají mezi sebou víc než jen kamarádský vztah.

„Bydlík? Papkání? Pitíčko? Sakra, co to je? Zvedá se mi z toho žaludek,“ ulevil jsem si v kuchyni manželce. Ta se smála, že mě chápe. I ona slang dnešní generace psychicky nedávala. „Álo, mám to stejně, vždyť víš. Zní to děsně. Ale říkám si, že to nikomu neubližuje, a když jim je takto dobře, tak ať si tak mluví,“ pronesla.

Bohumila (50): Můj syn se ošklivě rozešel se svou přítelkyní. Nakonec jsem jí byla oporou

Řekl jsem mu svůj názor

Kamarádi odešli a já si zavolal syna na kus řeči. Taktně jsem mu naznačil, že jejich zdrobněliny používané v hovoru byly náročné poslouchat. Syn Daniel se zasmál a pronesl, že jsem taky nějaký přecitlivělý. Prý jiným způsobem, ale jsem. Jejich generace prý nikoho neodsuzuje a ať si každý dělá, mluví, vypadá, obléká se a žije, jak chce.

Jsou prý víc nad věcí než generace moje, která musela mít vše přesně zaškatulkované, a jak někdo vybočoval, tak prý to budilo rozpaky. A já jsem toho zářný případ. Nikam jsme v hovoru nedošli, ale já měl dobrý pocit, že jsem synovi naznačil, že s takovou mluvou si přítelkyni nenajde. Ženy nechtějí ukňourané a zženštělé muže. Na tom se nemění nic ani v minulém, ani v tomto století.

Další příběhy ze života →

Richard (66): Syn mi zakázal přijít na jeho oslavu. Já pro něj ale měl důležitý dárek, který jsem mu musel předat