Anna (28): Půjčila jsem kamarádovi úspory na jeho sen. Teď se mi vyhýbá a já vím proč

Příběhy o životě: Půjčila jsem kamarádovi úspory na jeho sen. Teď se mi vyhýbá a já vím proč
Zdroj: Freepik

Anna si myslela, že, její přátelství s Petrem nemůže nic ohrozit. Nakonec se tak stalo, půjčila mu peníze a tím se všechno změnilo.

Jana Jánská
Jana Jánská 30. 05. 2026 13:30

Petrovi jsem půjčila peníze automaticky, byl to můj nejlepší přítel. Pak se ale začal chovat úplně jinak, měl problémy a časem se mnou přestal komunikovat. Přišla jsem o peníze, ale hlavně o skvělého kámoše.


Kamarád se dostal do ošemetné finanční situace

Někdo možná tvrdí, že přátelství mezi mužem a ženou neexistuje. Donedávna jsem si myslela opak, ale teď si nejsem jistá. Nejde o žádnou sexuální přitažlivost. S Petrem jsme se znali skoro pět let, perfektně jsme si rozuměli. Milovala jsem jeho břitký humor, uměl mi poradit se vztahy, vzájemně jsme se jeden druhému svěřovali. Byl to takový ten kamarád, který je na telefonu klidně uprostřed noci.

Nejednou jsem mu plakala na rameni po nějakém nevydařeném vztahu. Dokázal mi upřímně říct, co mi nesluší, a já si ho nesmírně vážila. Pak se něco stalo. Začal se měnit. V práci se mu nedařilo, jak by chtěl. Dostal „padáka“ ve chvíli, kdy chtěl rozjet vlastní byznys. Pochopila jsem, že finanční stránka je pro něj obrovsky důležitá.

Když finančně strádal, měl z toho deprese. Pohled na svět se mu docela změnil, míval špatnou náladu a několikrát mi kvůli tomu odřekl schůzku. Nevěděla jsem, že se dostává do dluhů. Přestal se mi svěřovat. Pak přišel moment, kdy mě požádal o půjčení peněz. Cítila jsem, že to není nejlepší nápad. Ale kdo by nepomohl blízkému příteli v nouzi?


Půjčila jsem mu peníze na start nového byznysu

Petr mě pozval na luxusní večeři, nejprve mi lichotil. Že jsem ta nejlepší kamarádka, skvělá ženská a že jsem pro něj jako rodina. Pak mi řekl, co má v plánu. Chtěl si otevřít s kamarádem bistro. Potřeboval nějakou sumu. Jeho proslov o tom, jak se stydí, mi to říct, byl až dojemný. „Samozřejmě, půjčím ti,“ vysvobodila jsem ho z rozpaků. Ten večer byl tak šťastný, a já měla radost, že to mezi námi bude zase jako dřív.

Peníze jsem mu hned druhý den poslala na účet. Měla jsem něco málo navíc po babičce, co mi leželo na účtu. Tak proč nepomoci začínajícímu podniku? Zprvu jsme se s Petrem vídali trochu méně často, měl kolem nového projektu opravdu hodně práce. Naprosto jsem to chápala a stačilo mi, když jsme si zavolali nebo si napsali.

Po nějakém čase jsem si ale uvědomila, že se nevidíme měsíc, dva, a Petr mi neodpovídal na zmeškané hovory ani na zprávy. Bála jsem se, že je toho na něj moc nebo že se našel další zádrhel a otevření bistra je v nedohlednu. Měla jsem o kamaráda strach. Pak jsem potkala naši společnou známou a ta mi otevřela oči. Bylo to, jako by mě někdo polil ledovou vodou.


Potřeboval peníze na exekuce

„Prosím tě, žádný podnik se neotevírá. Splatil si nějaké exekuce. Nejsme jediné, kdo mu půjčil peníze. Teď nemá práci a stydí se, takže mlží. Odstěhoval se kamsi na dědinu,“ vyprávěla mi pohoršeně. Já mu půjčila ještě mnohem víc peněz než ona. Nemohla jsem uvěřit tomu, co slyším.

Napsala jsem Petrovi, že ho mám ráda a nevadí mi, když bude splácet déle, ale že bych o něj nerada přišla. Neodpověděl mi. Je to téměř rok. Slyšela jsem, že někteří další sponzoři si našli cestu, jak z Petra peníze dostat. Já na to nemám žaludek. Pořád věřím, že zvítězí naše kamarádství a on mi zavolá.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! u Davida Mattioliho

Vítejte! u Davida Mattioliho

Související články

Další články