Anna (30): Manžel neunesl mé povýšení. Tvrdil, že jsem si ho musela odpracovat v posteli

Příběhy o životě: Manžel neunesl mé povýšení. Tvrdil, že jsem si ho musela odpracovat v posteli
Zdroj: Freepik

Anna byla v šoku z chování svého manžela. Poté, co ji povýšili, začal ji podezírat, že si pozici zasloužila v posteli šéfa. Nezvládl fakt, že by mohla být úspěšnější než on.

Jana Jánská
Jana Jánská 19. 04. 2026 06:30

S Tomášem jsme se seznámili na horách díky společné kamarádce Janě. Léta jsme se vídali jako součást party, než to mezi námi zajiskřilo a stali jsme se párem.


Hledala jsem novou práci

Svěřila jsem se Tomášovi, že si hledám novou práci, ale na mé žádosti nikdo nereagoval. Pracovala jsem tehdy v obchodě s oblečením a věděla jsem, že to není nic pro mě. Současně jsem dokončovala vysokou školu, což bylo nesmírně vyčerpávající. Přes týden práce, po večerech studium a o víkendech psaní diplomové práce.

„Proč to nezkusíš u nás ve firmě?“ nabídl mi Tomáš. „Není to žádná kariéra snů, ale pracovní doba je flexibilní, takže si vše lépe naplánuješ. V klidu si doděláš školu.“ Představa práce v call centru mě příliš nelákala, ale na druhou stranu bych nemusela celý den stát na nohou a skládat zboží. Rozhodla jsem se to zkusit.

Poslala jsem životopis a k mému překvapení mě nejen pozvali na pohovor, ale rovnou i přijali. Najednou jsme oba pracovali ve stejné budově, dokonce na stejném patře, i když každý v jiném týmu. Vídat se každý den náš vztah jen posílilo. A tak jsme se rozhodli, že je čas na společné bydlení. Obavy, že to náš vztah poškodí, se ukázaly jako liché. Pronajali jsme si byt a o pár měsíců později mě Tomáš požádal o ruku. Cítila jsem se jako nejšťastnější žena na světě.


Naštval se

Vystudovala jsem ekonomii a snila o práci ve financích. Po promoci jsem se přihlásila na postgraduální kurz. Práce v zákaznickém centru mi vyhovovala, protože mi umožňovala zvládat i další studium. Tomáš mezitím také dokončil školu, stal se z něj IT specialista s diplomem, ale s hledáním nové práce nespěchal.

„Neříkal jsi, že to není tvoje vysněná práce? Proč si teď nic nehledáš?“ zeptala jsem se ho jednou večer u televize. „Do čeho se pleteš?“ odsekl poměrně hrubě. Jeho tón mě zaskočil. Doposud jsme spolu mluvili o všem otevřeně. Nikdy takhle nereagoval.

„O nic mi nejde,“ povzdechla jsem si. „Jako ajťák by sis jinde vydělal mnohem víc.“

„Myslím, že mě brzy povýší,“ řekl po chvíli klidněji. Objala jsem ho a ptala se, jak to ví. Mírnějším hlasem mi odpověděl, že s jeho zkušenostmi a skvělými výsledky je to téměř jisté.


Z mého povýšení neměl radost

Život ale ne vždy plní naše očekávání. Zhruba o dva měsíce později si mě zavolalo vedení na schůzku. Oznámili mi, že mám dlouhodobě nejlepší výsledky nejen v našem týmu, ale v celém oddělení. V blízké době budou hledat nového vedoucího týmu, protože jeden z kolegů odchází.

Nabídli mi, zda bych o tuto pozici měla zájem. Měla bych na starosti své současné kolegy. Moje ego i ambice dostaly příjemnou vzpruhu. Nemohla jsem se dočkat, až se o tu novinu podělím s manželem. Chtěla jsem ho překvapit, a tak jsem si tu radostnou zprávu nechala až domů. Jaké však bylo mé zklamání, když neprojevil ani špetku radosti.

Když jsem ho objala, odstrčil mě. „A čemu se tak raduješ? Stejně chceš jít dělat do financí,“ řekl se znechucením v hlase. Zranilo mě to. Ano, mým cílem byla kariéra v jiném oboru, ale to byla hudba budoucnosti. Teď jsem před sebou měla vidinu lepší práce a vyššího platu. Proč bych toho nevyužila?


Manžel hrozně žárlil

Situace se ještě zhoršila, když vyšlo najevo, že bych měla být jeho nadřízenou. Tomáš se naprosto změnil a choval se ke mně nepřátelsky nejen v práci, ale i doma. „Takhle to dál nejde. Chováš se ke mně jako k nepříteli. Proč nemáš radost z mého úspěchu? Vždyť si mě v práci váží. A budeme mít víc peněz,“ snažila jsem se s ním navázat rozhovor.

„Raději se přiznej, s kým sis to musela odpracovat,“ vybuchl. Nemohla jsem uvěřit vlastním uším. „Co to povídáš? Známe se tolik let a ty mě obviníš z něčeho takového?“ nedokázala jsem dokončit větu a rozplakala jsem se. „To povýšení mělo patřit mně, chápeš? Mně! A místo toho ho dostane ženská. Takže sis to musela nějak zařídit.“

Nikdy by mě nenapadlo, že se můj manžel dokáže chovat takhle, že v něm dřímá tak iracionální žárlivost. Cítila jsem se ponížená a zrazená. Měl mě přece podporovat a být na mě pyšný. Místo toho nejenže nedokázal ocenit můj úspěch, ale ještě mě podezříval z něčeho tak odporného. „Kdybys měl lepší výsledky, to místo by bylo tvoje. Ale ty se sotva držíš nad průměrem,“ vykřikla jsem a utekla z pokoje. Jako vedoucí týmu jsem měla přístup k výsledkům všech svých členů týmu. Věděla jsem, že Tomáš patří k těm nejslabším. Rozhodně si nevedl tak skvěle, jak mi tvrdil.


Můj manžel si myslí, že jsem ho podvedla

Když jsem se druhý den vrátila z práce, Tomáš byl pryč. Chyběly jeho věci a na stole ležel vzkaz, že se nikdy nesmíří s mou nevěrou. Zkoušela jsem mu volat, ale telefon mi nezvedal. V práci podal okamžitou výpověď. Vím, že se ho snažili přesvědčit, aby si to rozmyslel, ale trval na svém. Jsou to skoro dva měsíce od chvíle, co se Tomáš odstěhoval.

Doufala jsem, že se věci časem uklidní, že se vzpamatuje a pochopí, jak moc se mýlil. To se ale nestalo. Minulý týden mi přišla žádost o rozvod. Když se na to dívám zpětně, nejsem si jistá, jestli Tomáš skutečně věřil, že jsem ho podvedla s někým z vedení. Myslím, že mu prostě jen vadilo, že jsem úspěšnější. Je smutné, že kvůli svému zraněnému mužskému egu zničil naše manželství.



Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články