
Herečka Anna Letenská se o atentátu na Heydricha dozvěděla mezi prvními. Ten den zrovna pracovala v rozhlase. To ještě netušila, že to pro ni skončí opravdu tragicky. Že její život vyhasne v koncentračním táboře Mauthausen.
Anna Letenská (29. srpna 1904 až 24. října 1942) byla divadelní a filmová herečka. Seděly jí výrazné role, ke kterým patřila i velká dávka humoru. Diváci si ji velmi rychle oblíbili. Stejně jako diváci si ji oblíbili i její kolegové, kteří o ní říkali, že byla radostným a báječným člověkem, který byl vždy připraven pomoci. A dobová kritika? Ta o ní psala, že je nejvýraznější komičkou své doby.
Čistá duše Anny Letenské
Lidé vzpomínali na Annu Letenskou jako na „čistou duši“. Málokdo byl tak srdečný, laskavý a milý jako ona. Když k nám vtrhli Němci, prožívala Anna zrovna velmi šťastné období. Seznámila se se svým druhým manželem, architektem Vladislavem Čalounem. Díky jeho platu si mohli dovolit lepší bydlení.
A dařilo se jí i profesně. K angažmá ve Vinohradském divadle přibyly nabídky na filmy. Třeba Babička, Čekanky či Minulost Jany Kosinové. Po atentátu na Heydricha se ale vše radikálně změnilo. Nechali u sebe přespat manželku lékaře Břetislava Lyčky, který ošetřil jednoho z atentátníků, Jana Kubiše.
Za mřížemi
Hned další den si gestapo přišlo jak pro paní Lyčkovou, tak i pro manžela Anny Letenské. Ona zatím vyvázla, ale nezbývalo jí moc času. Zařídil to Miloš Havel, majitel společnosti Lucernafilm, u něhož herečka zrovna natáčela snímek Přijdu hned. Hrála tam klíčovou postavu domovnice. Muselo to být pro ni převelice těžké. Podat skvělý výkon a přitom být neustále v depresi, co se asi děje s jejím mužem.
Její vypjaté psychické rozpoložení zaregistroval také scenárista a režisér Václav Wasserman. Byla tichá, bledá a jako na jehlách. Pravý opak té veselé ženy, kterou ještě nedávno byla. Všiml si, jak stojí na ulici a hledí směrem k Pečkárně (pozn. red.: Petschkův palác na Novém Městě v Praze), sídle gestapa. Až druhý den zjistil, že jí zatkli manžela.
Poslední jídlo
Anna nosila svému muži každý den jeho věznění na vrátnici jídlo a nejinak tomu bylo i 3. září 1942. Ten den ji už ale nepustili domů. Byla zatčena. Odtamtud putovala do terezínské Malé pevnosti. Poslední zastávkou byl koncentrační tábor Mauthausen. Její život vyhasl 24. října 1942. Syn Jiří popravě unikl. Zemřel v roce 2001.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Anna Letenská
Kniha Neznámí hrdinové, pohnuté osudy, Pavel Taussig, Edice ČT 2013




