
Bořivoj je ze staré školy. Manželství je pro něj posvátné a rozvod nepřipadá v úvahu. Jeho jediná dcera je ale rozvedla a Bořivoj dceru odsoudil. Ale když dceru viděl opět šťastnou, uvědomil si, že život není černobílý.
Ještě před půl rokem bych nevěřil, že někdy změním názor. Skoro třicet let jsem měl ten samý názor. Rozvod je selhání. Je nepřijatelný a je to ostuda.
Výtka vůči dceři mě velice mrzí
„Věro, to jsi mě neskutečně zklamala. Myslel jsem, že jsme tě s maminkou dobře vychovali. Tvůj manžel má chyby. Má je každý člověk. Ale na rozvod to ve vaší rodině rozhodně nebylo. Je třeba překážky překonávat a vidět zodpovědnost, která s manželstvím souvisí. A aby toho nebylo málo, tak jsi rozvedená týden a máš nového přítele?“ nešetřil jsem dceru.
„A to jako jen tak skočíš z jednoho chlapa na druhého? Bez pauzy? Z bytu od manžela se přestěhuješ do bytu nějakého milence? Nestačím se divit. Kdybych tě neznal, normálně bych tě nazval rajdou,“ zlobil jsem se. Dcera Věra tenkrát mlčela. Nechala mě mluvit a pak řekla jedinou větu: „Táto, nechodíš v mých botách, tak mě nesuď.“
Po půl roce jsem změnil názor
Půl roku jsem dceru neviděl. Po hádce se stáhla. Od manželky jsem věděl, že je dcera v pořádku. Manželka s dcerou byly v kontaktu a chodily spolu na kávu. Od manželky jsem se postupně dozvídal informace o bývalém manželovi, kterého jsem měl moc rád. Za zavřenými dveřmi dceru rád ponižoval a vysmíval se jí.
Dcera prý vedle něho emocionálně strádala. Po čtyřech letech manželství jí došlo, že s tímto člověkem rodinu zakládat nechce a manželství ukončila. Rozhodla se zodpovědně vůči svým budoucím dětem. Věděla, že by nevytvořila rodinu s někým, s kým si nerozumí. A podala žádost o rozvod. V ten samý den prý seděla na lavičce před soudem a potkala kamaráda z dětství. Dali se do řeči a domluvili se na dalším setkání.
Moje manželka je anděl
Seděl jsem s manželkou na kávě a najednou se k našemu stolu blížila dcera s neznámým mužem. Manželka mi řekla, že se jedná o nového přítele a že je to velice fajn muž. A navíc je na první pohled poznat, jak moc je zamilovaný. Moje manželka je anděl. Domluvila toto setkání, abychom s dcerou navázali komunikaci po ošklivé hádce před půl rokem.
Povídali jsme si u kávy asi hodinu a musím přiznat, že jsem dlouho dceru neviděl takto šťastnou a spokojenou. Je to úplně jiný člověk. Vyzařuje ženskost. Vedle nového přítele úplně rozkvetla. A já jsem si uvědomil, jak pomatený jsem byl. Obdivuji dceřinu vnitřní sílu, že si o svém životě rozhoduje sama. Při dalším setkání se dceři omluvím. Zaslouží si to.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].